NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Brož, Josef A., 1897-1948
Narození . 1897
Úmrtí 18. září 1948
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Vysoká škola politická a sociální (1945-1948)

Biografická pozn. Narozen 1897, zemřel 18.9.1948. JUDr. Publicista a knihovník.
Źivotopis Po maturitě na gymnáziu v Klatovech absolvoval práva na Karlově univerzitě v Praze a potom odešel do Paříže na vysokou školu politických věd, kde též promoval. V letech 1921-1928 pracoval jako generální tajemník československé kolonie v Paříži, vydával její měsíčník „Pařížský Čechoslovák“ a přitom ještě organizoval loutková představení, zajížděl s nimi za dětmi našich havířů, učil dobrovolně na pařížské školce atd. V roce 1923 vstoupil do služeb francouzského ministerstva zemědělství jako tlumočník a kontrolor pro sporné záležitosti cizineckého dělnictva. Zároveň se věnoval i činnosti bibliografické a v letech 1924-1925 pořídil pro naše ministerstvo zahraničních věcí lístkový katalog francouzských bohemik od r. 1800 po 1914, a to knižní literatury i periodik. Duplikát byl uložen v Institute Slave v Paříži. Ve sbírání materiálu pokračoval potom dále. Ministerstvo zahraničních věcí jej pověřilo také sbíráním materiálu pro knihovnu prof. Emmanuela o našem Reichovi, dále pak sebráním všeho, co se vztahuje k životu našich skladatelů a hudebníků ve Francii. Spolupracoval i s Památníkem osvobození, pro nějž srovnal válečný archiv pařížské kolonie a našemu generálnímu konzulátu podával zprávy o pracovních podmínkách ve Francii. R. 1928 byl poslán francouzským ministerstvem zemědělství jako šéf francouzské emigrační mise do Bratislavy. Po zrušení mise r. 1934 na zásah Société générale ďimigration byl povolán zpět do Paříže a po zrušení sekce cizineckého dělnictva přešel do služeb francouzského ministerstva práce. Jako nenaturalizovaný cizinec byl propuštěn v září 1935.
V listopadu 1936 vstoupil do služeb francouzského syndikátu zemědělských zaměstnavatelů jako vedoucí kanceláře pro cizinecké dělnictvo a patrně měl na starost od listopadu 1938 vydávání časopisu “Náš vystěhovalec“. K 28. říjnu 1939 vyšlo speciální číslo jeho „Bibliographie de l’Europe centrale“, v které byly registrovány francouzské publikace o střední Evropě. Shromáždil tak veškerou francouzskou literaturu o Mnichově a o 15. březnu 1939. Byla uschována v jeho bytě v Paříži, který byl později Němci vyplundrován. Jako knihovník československého vyslanectví v Paříži pečoval hlavně o to, aby propagační dokumentace o ČSR, kterou vlastnila naše legační knihovna, byla roztříděna a srovnána podle oborů, zejména cenný výstřižkový materiál. Na obory roztřídil rovněž dokumentaci fotografickou a započal s budováním výstřižkového archivu našeho druhého odboje. Připravil evakuaci knihovny tak, že zvlášť vybral knihy pro putovní příruční knihovnu. V září 1940 byl poslán do Víchy. Zde dělal radiozáznamy, sledoval francouzský tisk a pořizoval pro naši vládu v Londýně měsíční přehledy o francouzském tisku. Od března 1941 redigoval a rozmnožoval na stroji francouzský Bulletin pro naše francouzské přátelé, informující je o československých věcech. Ve Vichy působil pod krytím korespondenta chicagské „Svornosti“. Z Vichy byl na rozkaz Němců v září 1941 vypovězen. Bydlil potom v Pont du Chateau a dojížděl do Clermont do svého odjezdu do Anglie začátkem r. 1942.
Těsně před odvezením strassburské knihovny z Pont du Chateau pořídil seznam československého fondu této knihovny. V Londýně pokračoval mimo normální práce dále v redigování článků pro český tisk v Americe, sledoval naše americké noviny a pořizoval z nich výstřižky a zprávy, pořídil soupis bohemik v British Museum atd. Účastnil se též plánování a uskutečnění jednak velké propagační sokolské výstavy v říjnu 1943. Pořídil též soupis francouzských a anglických bohemik a československého fondu knihoven strassburské, lyonské a clermontské a dále bibliografii styků česko-polských. Spolupracoval též v prvních revuích Revue francaise de Prague, Monde Slave, Slavonic Rewiew aj. Po návratu do vlasti v r. 1945 se stal knihovníkem Vysoké školy politické a sociální. Budování nové knihovny podjal se se zápalem a touhou, vybudovat jednu z nejmodernějších knihoven. Nebyl to malý úkol, neboť se začínalo skutečně z ničeho, bojovalo se stále s nedostatkem pracovních sil, zařízení a místa Stejně i po celou dobu nemoci byl s knihovnou ve stálém styku přes zákazy lékaře. Podařilo se mu tak vybudovat v krátké době knihovnu čítající na 30.000 svazků, mezi nimiž je i cenný soubor žurnalistické literatury Arne Laurina.

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 12 / 000001279.htm ]