| Záhlaví |
Šída, Bohuslav, 1884-1944 |
| Narození |
28. ledna 1884, Nýřany (okr. Plzeň-sever) |
| Úmrtí |
1. prosince 1944, Terezín (okr. Litoměřice) |
| Místo působení |
Ostrava (okr. Ostrava-město) - Knihovna města Ostravy (1921-1939) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 28. 1 1884, zemřel 1. 12. 1944 v Terezíně. Knihovník, sociálně demokratický politik, publikace z oboru. |
| Źivotopis |
Narodil se 28. ledna 1884 v Nýřanech u Plzně jako syn stolaře a truhláře. Od roku 1890 pásl krávy, pak byl poslíčkem, ve čtrnácti
odešel do učení na truhlářství, později na obuvnictví, ještě později na lakýrnictví a nakonec skončil v šachtě. V 17 letech
podnikl menší cesty za chlebem do ciziny. Byl tam povozníkem, číšníkem, natěračem a v 18 letech opět horníkem. V roce 1904
narukoval a po propuštění pracoval jako dozorce a knihovník Národní Jednoty Pošumavské. Skromné začátky v knihovně Národní
Jednoty Pošumavské vzbudily v mladém Šídovi opravdový hlad po vědění. Později byl administrátorem v časopise Směr a redaktorem.
V r. 1910 odjel do ciziny (Vestfálsko, Porýní, Belgie, Francie, Anglie, Severské státy). V Německu pracoval v letech 1913
až 1917 jako horník, natěrač, dokař. Přitom tlumočil a zastával funkci quasi tajemníka zahraničních spolků českých v Německu.
R. 1917 byl povolán do Ostravy jako tajemník Odb. sdružení českoslovanských. V roce 1921 byl jmenován knihovníkem města Moravské
Ostravy a ve školním roce 1921/22 absolvoval Státní knihovnickou školu v Praze. Do knihovny nastoupil s očima rozšířenýma
německými zkušenostmi získanými z návštěv lipské knihovny za války. Jeho přednášková činnost a četné další funkce, záliba
v elektrotechnice a konečně povolání do zemského zastupitelstva (jako referent zdravotnictví) nedovolovaly, aby se práci v
knihovně věnoval cele. Současně totiž zastával funkci tajemníka Dělnické akademie.
|
|
Na III. sjezdu čsl. knihovníků v Moravské Ostravě vystoupil v diskusi a na V. sjezdu v Plzni promluvil o výběru knih pro veřejné
knihovny. Vedle statistických čísel, která otiskoval pravidelně v denním tisku, napsal také stručný návod, jak vést knihovní
seznamy. Jeho záliba v teorii socialismu dala podnět k sepsání bibliografie. R. 1937 odešel z knihovny a v r. 1939 byl nátlakem
donucen požádat o penzionování. Také v penzi nedovedl nečinně odpočívat. Jeho poslední prací byl pečlivý překlad základního
díla německého filozofa a sociologa F. A. Lange: Dějiny materialismu a kritika jeho významu v přítomnosti. Za okupace pracoval
ještě s několika členy bývalého zemského výboru v domácím odboji, byl však 28. srpna 1944 zatčen a vězněn v Moravské Ostravě.
Nato byl s ostatními zatčenými odvezen do Brna do Kaunicových kolejí a 14. září 1944 převezen do Terezína. V brněnském vězení
přednášel spoluvězňům o knihách a o svých cestách do jiných zemí. V terezínské malé pevnosti onemocněl několika chorobami
a následkem nedostatečné lékařské pomoci zemřel na sepsi a zánět plic 1. prosince 1944.
|
| Další info |
 Matriční záznam o narození a křtu |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
