Záhlaví |
Novák, Jan Bedřich, 1872-1933 |
Odkaz. forma |
Novák, J. B., 1872-1933 |
Narození |
27. listopadu 1872, Orlík nad Vltavou (okr. Písek) |
Úmrtí |
29. října 1933, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1898) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 27. 11. 1872 na Orlíku, zemřel 29. 10. 1933 v Praze. PhDr., historik a archivář, publikace z oboru. |
Źivotopis |
Jeho otec Jan Bohumil Novák zastával post vychovatele synů knížete Karla Schwarzenberga. V roce 1881 odešel na odpočinek a
celá rodina se přestěhovala do Prahy. Zde mladý Jan Bedřich absolvoval středoškolské studium na gymnáziu v Žitné ulici. V
roce 1890 složil maturitní zkoušky a rozhodl se pro studium historie na filozofické fakultě v Praze, kde se stal studentem
Jaroslava Golla, Antonína Rezka, Josefa Kalouska a především Josefa Emlera, který jej jako blízký rodinný přítel znal od dětství.
V roce 1893 Jan Bedřich Novák přerušil studium na pražské univerzitě a nastoupil jednoroční dobrovolnou vojenskou službu.
Po jejím absolvování se však již na Karlovu univerzitu nevrátil a rozhodl se rozšířit své vzdělání na vídeňském Ústavu pro
rakouský dějezpyt, v roce 1897 promován doktorem (PhDr.). Po studiu nastoupil v r. 1898 jako 3. praktikant do univerzitní
knihovny v Praze, protože nebylo volné místo v archivech. Svou pílí a ochotou okouzlil ředitele R. Kukulu, takže ho ustanovil
za svého sekretáře. V roce 1899 nastoupil jako adjunkt do českého zemského archivu, kde se roku 1916 stal ředitelem (zde působil
až do roku 1933, kdy odešel na odpočinek a téhož roku zemřel). Po vzniku Československa usiloval o centrální archiv s působností
pro celý stát a zasloužil se o výstavbu nové budovy zemského archivu (1933). Podílel se na vzniku Státní archivní školy (působil
v ní 1920–1927).
|
Další info |
Wikipedie (Jan Bedřich Novák) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|