| Záhlaví |
Pelant, Miloslav, 1892-1948 |
| Narození |
1. října 1892, Jičín (okr. Jičín) |
| Úmrtí |
14. února 1948, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Bratislava (Slovensko) - Knižnica Univerzity Komenského (1921-1939) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1939-1948) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 1.10.1892 v Jičíně, zemřel 14.2.1948 v Praze. PhDr., zeměpisec, práce v oboru, publikovány časopisecky |
| Źivotopis |
Narodil se 1. října 1892 v Jičíně v domě svého děda na Starém Městě v Jičíně. Vyrostl v Modřicích u Turnova, tam byl jeho
otec řídícím učitelem a patřil mezi staré české kantory. Kromě základů obecných vědomostí a lásky k mateřštině dovedl své
syny a vychovance vzdělat také v hudbě a vycvičit ve hře na řadu nástrojů. Domácí koncerty byly u Pelantů běžnou zábavou:
hrával na klavír nebo první housle. To už Miloslav zajížděl domů z gymnaziálních studií z Jičína i pak později z univerzity
z Prahy. Tam studoval české dějiny a zeměpis, dějiny umění i pomocné vědy historické. Aby si prohloubil vědomosti, vstoupil
pak ještě na vídeňský Institut pro rakouský dějezpyt a stal se tam žákem Maxe Dvořáka, Oswalda Redlicha a jiných. Než však
ukončil studia, vypukla 1. světová válka a ta ho provedla po všech tehdejších bojištích, od ruské fronty na Piavu, ze zázemí
v Budapešti do Albánie, Bosny a Cařihradu. Při všech útrapách vojny zbylo bystrému pozorovateli dost času, aby se seznámil
na všech místech s krajem a lidmi. To snad bylo dáno i jeho cestovatelskými sklony, které se projevily za příznivějších podmínek
později, když po krátké etapě suplujícího profesora na vršovické reálce a na akademickém gymnáziu v letech 1919-1920 složil
Pelant zkoušky doktorské a stal se v r. 1921 úředníkem bratislavské universitní knihovny. Odtud se vydal po třikrát do Tunisu
a Francie, zvláště jižní, jindy zase do Jugoslávie. Po důkladné teoretické přípravě zkoumal vzácnosti a zvláštnosti navštívených
krajů. Výsledky svých studii sděloval v zajímavých článcích zvláště v časopise „Širým světem".
|
|
Vedle toho studoval se širokým zájmem dějiny objevů a výzkumných cest zvláště námořních, třebaže se tím odcizoval trochu studiu
umělecké historie a pomocných věd. Z nich publikoval práci o iluminovaných rukopisech Jana ze Středy. V r. 1939 byl převzat
v hodnosti vrchního komisaře do pražské universitní knihovny, kde se stal jako předtím v Bratislavě oblíbeným kolegou. Jeho
opravdu široký zájem studijní a skutečné vzdělání i jazykové znalosti dávaly mu potřebný rozhled a dobré předpoklady pro knihovnickou
práci a službu. Zemřel 14. února 1948 v Praze.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
