NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Calábek, Leopold, 1892-1944
Narození 11. srpna 1892, Přerov (okr. Přerov)
Úmrtí 6. května 1944, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Přerov (okr. Přerov) - Městská knihovna (1918)
Olomouc (okr. Olomouc) - Studijní knihovna (nyní Vědecká knihovna v Olomouci) (1919-1920)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo školství a národní osvěty (1920-1932)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Akademie výtvarných umění (1924)

Biografická pozn. Narozen 11.8.1892 v Přerově, zemřel 6.5.1944 v Praze. PhDr. Středoškolský profesor, knihovník, osvětový pracovník, redaktor, literatura z oboru knihovnictví a lidovýchovy.
Źivotopis Narodil se 11. srpna 1892 v Přerově na Moravě, kde se jeho otec v tu dobu živil jako klempířský pomocník. V Přerově vystudoval gymnázium, potom v Praze filozofickou fakultu a ve školním roce 1917/18 dosáhl doktorátu z historie za práci Náboženské poměry v Přerově ve století XV. a XVI. Na čas byl redaktorem Přerovského obzoru. R. 1918 založil městskou knihovnu přerovskou a byl jejím knihovníkem. Na to se od 7.6.1919 stal ve studijní knihovně olomoucké asistentem a r. 1920 byl povolán do Ministerstva školství jako státní knihovnický instruktor pro Moravu a Slezsko a pro bývalou pražskou župu. Byl tím postaven před jedinečný úkol založit veřejné knihovnictví. Jeho zkušenosti z předešlé knihovnické práce i z praxe organizační mu přišly při tom velmi vhod. Bylo zapotřebí vytvořit předpisy, vybudovat úřední síť organizační, opatřit příručky a zřídit školství knihovnické a lidovýchovné. Jako referent v Ministerstvu školství vypracoval v době svého působení v knihovnictví většinu zásadních výnosů administrativně osvětových. Vydal je v knize „Příručka pro lidovýchovné pracovníky" v Brně u Kočího 1924 a v 2. vyd. doplněném a přepracovaném pod názvem „Administrativní příručka pro lidovýchovné pracovníky a knihovníky" nákladem Ústavu pro národní výchovu v Praze. Zorganizoval obecní knihovnictví ve svých služebních obvodech a vytvořil osvětovou administrativní organizaci. Vydal „Příručku pro veřejné knihovny, vyd. (B) pro knihovny malé a střední". jejíž 2. doplněné vyd. vyšlo 1928. Byl členem redakční rady České osvěty od roč. XX., 1923/24, a odpovědným redaktorem od roč. XXII. do 6. č. roč. XXIX. do konce února 1933. Vypracoval organizační statut knihovnické školy pražské a byl jejím učitelem v letech 1928-1932.
Měl o školu velký zájem již od počátku a účastnil se s prvním ročníkem jejích exkursí. Učil na knihovnických kurzech a býval předsedou při jejich závěrečných zkouškách. Vypracoval organizaci a program Školy pro výchovu osvětových pracovníků. Byl spolupracovníkem úředních publikací o statistice veřejné péče o lidovou výchovu. Napsal stať „Knihovny obecní a veřejné" do Flogelovy Praktické příručky pro obecní a okresní funkcionáře (Praha 1931). V roce 1924 navíc spravoval po V. Nebeském knihovnu Akademie výtvarných umění v Praze. Z počátku se zúčastnil také života v knihovnickém spolku. V ČČK měl článek v 1. ročníku „Z našeho veřejného knihovnictví" a v 2. roč. „Lidová výchova a veřejné knihovny ve světle statistickém". Mezi tím však vznikly třenice mezi úřadem instruktorů a Z.V.Tobolkou, který byl nejprve vlivným členem poradního sboru Ministerstva školství a po zániku jeho činnosti poradcem ministerstva pro knihovnictví, dostával spisy týkající se knihovnictví k nahlédnutí a připojoval svá dobrá zdání. Napětí se vybilo otevřenou srážkou na táborském knihovnickém sjezdu 31. května 1925 a po Tobolkově získání předsednického místa po valné hromadě 25. června 1925 se dostal i Spolek do bouřlivých vln. Za půl druhého roku vystoupil Calábek spolu s Fridrichem a St. Rambouskem na ustavující valné hromadě v Brně 16. ledna 1927 jako spoluzakladatel nového Spolku knihovníků veřejných knihoven obecních, jehož přípravný výbor byl zvolen na návrh St. Rambouska již na sjezdu osvětových pracovníků a knihovníků veřejných knihoven župy jihlavské 12. a 13. prosince 1925. Nový spolek stanul před týmiž a většími obtížemi jako Spolek československých knihovníků.
Po zvolení F. K. Soukupa předsedou 23. dubna 1930 se rozpory mírnily, až došlo k likvidaci. Calábek se zúčastnil pražského mezinárodního sjezdu 1926, župního sjezdu lidové výchovy v Olomouci téhož roku, znojemského sjezdu SVOK 1927, referoval o boji proti brakové a pornografické literatuře na krajském sjezdu osvětových pracovníků v Litomyšli 14. a 15. května 1927. Byl jmenován vrchním komisařem 1927. Odešel ze svého oboru působnosti r. 1932, vzdal se všech funkci v knihovnictví a byl na ministerstvu pověřen vedením sociální péče o vysokoškolské studentstvo. V této funkci byl jmenován odborovým radou. Jeho práce tvoří podstatnou součást dějin našeho veřejného knihovnictví. Zemřel 6. května 1944 v Praze.
Další info URLZáznam v matrice narozených

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 13 / 000001305.htm ]