| Záhlaví |
Weil, Joseph, 1828-1889 |
| Odkaz. forma |
Weil, Josef, 1828-1889 |
|
Weil Ritter von Weilen, Joseph, 1828-1889 |
|
Weil, Joseph, Ritter von Weilen, 1828-1889 |
|
Weilen, Joseph von, Ritter, 1828-1889 |
|
Weilen, Joseph Weil von, 1828-1889 |
|
Weil von Weilen, Joseph, 1828-1889 |
| Narození |
28. prosince 1828, Tetín (okr. Beroun) |
| Úmrtí |
3. července 1889, Vídeň (Rakousko) |
| Místo působení |
Vídeň (Rakousko) - Hofbibliothek (nyní Österreichische Nationalbibliothek) (1861-1877) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 28. prosince 1828 v Tetíně, zemřel 3. července 1889 ve Vídni. Spisovatel, herec, pedagog a knihovník. |
| Źivotopis |
Narodil se 28. prosince 1828 ve středočeském Tetíně do chudé židovské rodiny. Joseph mohl studovat na pražském gymnáziu od
r. 1838 jen s pomocí bohatých příbuzných. Protože jeho studijní výkony nebyly nejlepší, rodina se rozhodla vzít ho ze školy
zpět domů. Joseph však z Prahy utekl a několik dalších let strávil jako člen kočovnických divadelních společností. Jako herec
se začal zabývat i psaním a roku 1848 uvedla divadelní společnost, ve které tehdy působil, v kraňské Lublani jeho vysoce aktuální
kus “Revoluce 24. února v Paříži aneb Ludvík Filip, král francouzský”. Ve stejnou dobu mu vyšlo i několik prvních básní. Roku
1849 získal stálé angažmá jako druhý milovník v divadle v Josefstadtu. Dlouho zde nepobyl, protože krátce nato byl nařčen
ze sympatií k revolučnímu hnutí a odveden do armády. Účastnil se tažení proti uherským povstalcům roku 1849 a jako voják prokázal
takové schopnosti, že byl o dva roky později povýšen na poručíka. Roku 1852 se stal učitelem dějepisu a zeměpisu na kadetních
školách v Hainburgu an der Donau a následně v Krakově. Roku 1854 byl jmenován profesorem na ženijní akademii v Louce u Znojma.
Jako učitel měl Weil čas i na sebevzdělávání a literární činnost. Jeho nové drama Tristan mělo velký ohlas a znamenalo zásadní
zlom v jeho kariéře. Protože chtěl dále psát a psaním by se neuživil, požádal o audienci u císaře a uspěl. Císař František
Josef jej roku 1861 povolal z Louky do Vídně a jmenoval skriptorem Dvorské knihovny ve Vídni. Přibližně v téže době konvertoval
ke katolictví. Roku 1862 se stal profesorem německé literatury na Vojenské škole. Působil také jako profesor estetiky a literatury
na hudební konzervatoři vídeňské Společnosti přátel hudby.
|
|
Při ní roku 1873 založil se svým přítelem Salomonem Hermannem rytířem Mosenthalem hereckou školu a, stal se jejím ředitelem.
V říjnu 1865 jej panovník vyznamenal rytířským křížem řádu Františka Josefa. Nejvyšším listem z 11. června 1874 mu pak za
jeho literární úspěchy udělil Řád železné koruny III. třídy. Weil si ocenění mimořádně považoval a krátce nato, 4. července,
požádal o povýšení do rytířského stavu. Diplomem z 20. září 1874 mu byl udělen titul rytíř Weil z Weilen a erb. Na podzim
roku 1875 povýšil z místa skriptora na 1. skriptora a tuto funkci zastával až do r. 1877. Roku 1883 byl jmenován prezidentem
spolku spisovatelů Concordia. V roce 1884 redigoval dílo korunního prince Rudolfa „Österr.- Ungar. Monarchie in Wort und Bild“.
V r. 1886 byl jmenován dvorním radou. Ke konci života mu byla diagnostikována rakovina jazyka. V únoru 1889 se podrobil neúspěšné
operaci a krátce před polednem 3. července 1889 zemřel ve svém bytě ve Vídni.
|
| Medaile a ocenění |
Rytířský kříž Řádu Františka Josefa (1865) |
|
Řád železné koruny III. třídy (1874) |
|
dvorní rada (1886) |
| Další info |
 www(Deutsche Biographie) |
|
Wikipedie (Joseph von Weilen) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
