Záhlaví |
Spiegel, Käthe, 1898-1941 |
Narození |
19. listopadu 1898, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Úmrtí |
. 1941, Lodž (Polsko) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1935-1940) |
|
|
Biografická pozn. |
Rakouská historička a knihovnice. |
Źivotopis |
Narodila se 19. listopadu 1898 v Praze do rodiny právníka, univerzitního profesora Ludwiga Spiegela. V roce 1915 maturovala
na Veřejném německém dívčím lyceu v Praze. Po dvou letech domácí výuky složila v roce 1917 rozšiřující maturitní zkoušku na
c. k. Německém státním reálném gymnáziu a zapsala se na studium dějin na Německé univerzitě v Praze. V roce 1921 byla promována
doktorkou filozofie za práci o pražské univerzitní jednotě. Do otcovy smrti v r. 1926 pracovala jako jeho sekretářka. Od října
1927 do října 1929 studovala v USA jako stipendistka Rockefellerovy nadace především v Kongresové knihovně ve Washingtonu,
kde jejím konzultantem byl ředitel knihovny John Franklin Jamerson. Výsledkem její práce byla monografie Kulturně historický
základ americké revoluce. V létě 1933 se zapsala na Vídeňskou univerzitu a vídeňského pobytu využila k bádání ve velkých vídeňských
archivech. Od 1. října 1933 do 31. července 1934 byla zaměstnána jako pomocná vědecká síla v Zemském archivu v Praze. V té
době také vykonala s vynikajícím prospěchem děkanskou zkoušku z českého jazyka. Poté navštěvovala dva ročníky knihovnického
kurzu na Filozofické fakultě české Karlovy Univerzity v Praze a od 1. října 1935 byla trvale zaměstnána v Národní a univerzitní
knihovně v Praze jako vědecká pomocná síla. Kromě knihovnických úkolů byla také zodpovědná za poštovní a zahraniční styky.
|
|
Neúspěšně se dvakrát pokoušela o soukromou docenturu, ale její žádost byla po delších průtazích z průhledných důvodů, za nimiž
se skrýval antisemitismus a nepřátelské postoje vůči ženám, většinou Filozofické fakulty Německé univerzity zamítnuta. Angažovala
se totiž výrazně v sudetoněmeckém občanském ženském hnutí a v dubnu 1935 se dokonce zúčastnila ženského kongresu v Istanbulu
jako zástupkyně pražského spolku "Frauenfortschritt". Jako zaměstnankyně židovského vyznání byla v březnu 1939 poslána na
zatímní dovolenou a začátkem roku 1940 přišla o své místo koncipistky archivní a knihovní služby. Smrt její matky a ztráta
zaměstnání ji zdrtila, jak vyplývá z textu (Minulý měsíc zemřela má matka, se kterou jsem žila, a o několik dní později jsem
přišla o místo v knihovně. Teď musím začít úplně od začátku) jejího dopisu. Přišlo však ještě něco horšího. Dne 21. října
1941 byla deportována z Prahy v jednom z prvních transportů smrti (B-803) do ghetta v Lodži. Datum její smrti se dodnes nepodařilo
zjistit.
|
Další info |
Wikipedie (Käthe Spiegel) |
|
Österreichisches Biographisches Lexikon (Spiegel, Käthe) |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |