| Záhlaví |
Ebert, Karl Egon, 1801-1882 |
| Církevní jméno |
Wokrauliczek, Franta, 1801-1882 |
| Odkaz. forma |
Ebert, Karl Egon, Ritter von, 1801-1882 |
|
Ebert, Karel Egon, 1801-1882 |
|
Ebert, Karl Leopold Felix Egon, 1801-1882 |
|
Ebert, Carl Egon, 1801-1882 |
| Narození |
5. června 1801, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
24. října 1882, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Donaueschingen (Německo) - Fürstlich Fürstenbergische Bibliothek (1825-1832) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Fürstenberská knihovna (1841-1848) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 5. 6. 1801 v Praze, zemřel 24. 10. 1882 tamtéž. Německy píšící prozaik, básník a dramatik, archivář fürstenberské
knihovny, knihovník.
|
| Źivotopis |
Narodil se 5. června 1801 do rodiny fürtstenberského správce a advokáta na Malé Straně v domě U Zlatého slunce ve Valdštejnské
ulici. V letech 1814 až 1816 studoval na piaristické akademii ve Vídni. Studia dokončil na pražském gymnáziu. Už v té době
se v něm probudila láska k poezii a od roku 1818 až 1821 přebásnil 24 divadelních her. Filozofii a práva studoval v Praze.
Dne 5. června 1825 vstoupil do služeb kmotra Karla Egona Fürstenberga jako knihovník knížecích sbírek a archivář na zámku
Donaueschingen v Bádensku-Württenbersku. V roce 1829 doprovodil knížete do Drážďan, kde se seznámil se svým jmenovcem Friedrichem
Adolfem Ebertem, vynikajícím bibliografem a knihovníkem. Dopisoval si s ním ještě řadu let. Všeobecný rozhled si obohatil
v roce 1831 cestou do Švýcarska a Švábska. V těchto zemích se seznámil s představiteli pozdního romantismu a zjistil, jak
se žije v zemích, které se řídí ústavou. Od konce roku 1832 žil trvale v Praze a patrně se staral o knihovnu v paláci na Malé
Straně, i když Schematismus ho jako knihovníka uvádí až od roku 1841. V roce 1848 byl členem Národního výboru a jeho podpis
se dostal na prohlášení o zrovnoprávnění národností, které podepsalo 60 českých a německých spisovatelů. V roce 1854 se stal
vrchním správcem administrativy knížecích fürstenberských statků v Čechách a díky tomu bydlel v tzv. Malém Fürstenberském
paláci na Malé Straně. Ve stejném roce však jeho zaměstnavatel zemřel a Karl Egon odešel v roce 1857 na vlastní žádost do
důchodu. Poté už se jen věnoval literární činnosti. Zemřel 24. října 1882 v Praze ve čtvrt na osm večer, když už v 16 hodin
upadl do bezvědomí. Pohřben byl na hřbitově na Malvazinkách. Jeho švagr Rudolf Glaser byl knihovníkem v pražské univerzitní
knihovně.
|
| Medaile a ocenění |
dvorní rada (1848) |
|
Řád železné koruny III. třídy (1872) |
|
povýšení do rytířského stavu (1872) |
| Další info |
 Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 |
|
Österreichisches Biographisches Lexikon (Ebert, Karl Egon) |
|
Wikipedie (Karl Egon Ebert) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
Záznam v matrice zemřelých |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
