| Záhlaví |
Pařízek, Aleš Vincenc, 1748-1822 |
| Odkaz. forma |
Pařízek, Alex, 1748-1822 |
|
Pařjzek, Aless, 1748-1822 |
|
Parizek, Alex, 1748-1822 |
|
Pařízek, Alexius, 1748-1822 |
| Narození |
10. listopadu 1748, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
15. dubna 1822, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Jablonné v Podještědí (okr. Liberec) - Klášter dominikánů (1774-1775) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 10. 11. 1748 v Praze, zemřel 15. 4. 1822 tamtéž. ThDr., PhDr., katolický kněz, knihovník, člen dominikánského řádu,
organizátor veřejného státního školství, editor prvního domácího pedagogického časopisu, práce v oboru pedagogiky a teologie.
|
| Źivotopis |
Narodil se 10. listopadu 1748 v Praze do rodiny krejčího ze Starého Města. Prvotní vzdělání získal u jezuitů v Praze. V roce
1765 vstoupil do dominikánského řádu. Následující rok složil slib v Litoměřicích a přijal řádové jméno Vincenc. V letech 1766
až 1768 studoval filozofii ve Znojmě a v letech 1768 až 1772 teologii v Brně a Praze. Dne 1. ledna 1771 přijal kněžské svěcení.
V letech 1774 a 1775 působil v Jablonném v Podještědí jako zpovědník a knihovník v tamním klášteře. Knihovnu nejen vzorně
uspořádal, ale využil jejího fondu ke svému dalšímu vzdělávání. Protože měl jazykové nadání, naučil se v knihovně psát a číst
francouzsky a italsky, vytvářet sádrové odlitky, vyrábět sluneční hodiny a malovat krajinky. Vrátil se do Prahy a absolvoval
studium pedagogiky a katechismus na normální škole v učitelském kurzu. V roce 1778 byl svátečním kazatelem v Praze u sv. Jiljí.
Téhož roku byl ustaven katechetou při betlémské farní škole na Starém Městě. V roce 1780 nastoupil jako suplující učitel krasopisu,
přírodopisu a dějepisu a řádný katecheta na hlavní školu na Malé Straně. V letech 1783 až 1790 byl ředitelem nově vytvořené
hlavní školy v Klatovech. V roce 1790 dostal od císař jmenovací dekret a od 1. května 1790 až do své smrti působil jako ředitel
c. k. normální (neboli vzorné) školy v Praze na Malé Straně. V roce 1798 byl povolán do Vídně, aby se zúčastnil příprav nového
školského programu. Od roku 1802 byl i vzdělávacím přednostou sirotčince u sv. Jana Křtitele na Novém Městě Pražském a ředitelem
učiliště. Ve stejném roce mu udělila pražská univerzita diplom doktora a v roce 1811 byl zvolen děkanem její teologické fakulty.
|
|
Byl všestranným pedagogem. Nakreslil mnoho obrázků, vydal mapu Čech pro školy, maloval v oleji, zhotovoval sádrové a voskové
odlitky, skládal hudební skladby. Napsal mnoho pedagogických knih, v letech 1816 až 1821 redigoval a vydával první pedagogický
časopis Der Schulfreund Böhmens. Byl členem učené společnosti hornolužické ve Zhořelci. Následkem zápalu plic, který prodělal
koncem roku 1819, takřka přišel o hlas, když několik let předtím přestal slyšet na jedno ucho. Nechal si několikrát pustit
žílou, což však vedlo jen k dočasnému zlepšení. Na těle se mu objevily furunkly, které později byly velmi bolestivé a dovedly
ho do hrobu. Dne 5. dubna 1822 k večeru začal silně zvracet, následovaly bolesti v bocích, krvavé hleny a bezesné noci. Týden
nato pronesl dojemnou řeč před svými učiteli a žáky, v níž je nabádal k přesnému plnění povinností. Zemřel 15. dubna 1822
po osmé hodině ranní v Praze, pohřební průvod byl uspořádán 18. dubna a zazněl na něm rekviem složený pro tento účel. Pohřben
byl ve Zlatníkách na Praze-západ.
|
| Medaile a ocenění |
Čestný kanovník litoměřické katedrální kapituly (1798) |
|
zlatý pontifikální kříž (1817) |
|
Konzistoriální rada (1817) |
|
biskupský notář českobudějovický |
| Další info |
 Wikipedie (Aleš Vincenc Pařízek) |
|
Řeholníci |
|
Nekrolog (Alexius Pařízek) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
