| Záhlaví |
Rohn, Jan Karel, 1711-1779 |
| Odkaz. forma |
Rohn z Liberce, Jan, 1711-1779 |
|
Rohn, Johann Carl von, 1711-1779 |
|
Rohn, Johann Karl von, 1711-1779 |
|
Rohn, Joannes Carolus, 1711-1779 |
|
Rohn, Johannes Carolus, 1711-1779 |
|
Rohn, Joseph Karl, 1711-1779 |
|
Rohn, Jan Karel Alois, 1711-1779 |
| Narození |
21. června 1711, Liberec (okr. Liberec) |
| Úmrtí |
28. listopadu 1779, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Řádová knihovna (1740-1770) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 21. 6. 1711 v Liberci, zemřel 28. 11. 1779 v Praze. Bakalář teologie, katolický duchovní, člen řádu cyriaků, církevní
historik, lexikograf a spisovatel, autor publikace o českém názvosloví v anatomii. Archivář, knihovník, notář, ředitel hudebněvýchovného
pracoviště.
|
| Źivotopis |
Narodil se 21. června 1711 do rodiny libereckého měšťana. Poměrně brzy mu zemřel otec, takže to byla matka, kdo se staral
o jeho výchovu a poslal ho v roce 1722 do Turnova, aby u děkana získal prvotní vzdělání a základy češtiny. Tu si prohloubil
v semináři svaté Rozálie v Jičíně, který navštěvoval od roku 1723. Filozofii studoval v semináři sv. Václava a dosáhl titulu
mistra svobodných umění a filozofie. V roce 1735 vstoupil do řádu cyriaků čili křižovníků s červeným srdcem u sv. Kříže Většího
v Praze na Starém Městě. Dosáhl titulu bakaláře teologie. Byl také dobrým varhaníkem a houslistou, takže se po vysvěcení v
roce 1737 brzy stal ředitelem kůru v klášteře sv. Kříže Většího. Byl tvůrcem lodní hudby (musica navalis) pro májové svatojánské
slavnosti na Vltavě. V letech 1740 až 1770 pracoval v klášteře jako kronikář, archivář a knihovník. Znal tak detailně fondy
knihovny a mohl ji snadno využívat při své literární tvorbě. Psal česky, německy a latinsky především historické spisy, překládal
z polštiny. Z lingvistického pohledu stojí za pozornost jeho čtyřdílný slovník Nomenclator a dvoudílná gramatika. V roce 1770
byl zvolen děkanem kapituly kláštera sv. Kříže, ale již v roce 1773 se této funkce vzdal patrně kvůli nastupujícím chorobám.
Zemřel raněn mrtvicí 28. listopadu 1779 v Praze. Naštěstí se tak nedožil josefínských reforem, jejichž následkem byly klášterní
budovy zbořeny a knihovna rozebrána. I jeho hrob patrně zanikl spolu s dalšími, instalovanými pod kostelem. Pumprla upozorňuje,
že některé biografie uvádějí datum úmrtí 1799, a přiklání se k němu, toto datum je však chybné.
|
| Další info |
 Řeholníci |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
