| Záhlaví |
Schwamberger, Leopold, 1733-1782 |
| Odkaz. forma |
Schwamberger a Sancto Wenceslao, Leopoldus, 1733-1782 |
|
Schvamberger a S. Wenceslao, Leopoldus, 1733-1782 |
| Narození |
23. listopadu 1733, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
29. března 1782, Lipník nad Bečvou (okr. Přerov) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna piaristické koleje (1771-1772) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 1733 v Praze, zemřel 29. 3. 1782. Katolický kněz, člen piaristického řádu (od. r. 1750), historik, knihovník, pedagog.
Kolem roku 1768 působil jako profesor řečnictví a poetiky na Olivetském gymnáziu (dnes Gymnázium Aloise Jiráska) v Litomyšli,
později vyučoval matematické a filozofické disciplíny, dále působil jako vychovatel v hraběcích rodinách Pachtů a Thunů a
nakonec byl vojenským polním kaplanem v c.k. 7. pěším pluku (Harrach).
|
| Źivotopis |
Narodil se 23. listopadu 1733 v Praze a v tomto městě patrně prožil dětství a získal základní a částečně i gymnaziální vzdělání.
Ta zakončil na piaristickém gymnáziu v Benešově v roce 1751. Rok předtím vstoupil Jakub Václav do piaristického řádu a přijal
řádové jméno Leopoldus a S. Wenceslao (Leopold a S. Venceslao). Ve školním roce 1750/51 byl novicem v noviciátu v Lipníku
nad Bečvou, a jak bylo zvykem, pomáhal žákům 1. třídy základní školy (legendě). I v dalším školním roce zůstal v Lipníku,
studoval filologii a učil ve scribendě. Slavnostní sliby (profesi) složil 11.11.1752 rovněž v Lipníku. Poté se vrátil do koleje
v Benešově, aby si ověřil získané pedagogické zkušenosti. Učil zde legendu a ve 2. oratoři působil jako hudební pedagog. Ve
školním roce 1753/54 studoval filozofii v řádovém učilišti v Litomyšli, v dalším školním roce učil skribendu a legendu v Bílé
Vodě. V letech 1755 až 1758 vystudoval kanonické právo a teologii v Mikulově. Z Mikulova odešel po nižších kněžských svěceních,
která přijal ve Vídni, na dva roky učit do piaristické školy v Rychnově nad Kněžnou nejprve parvu a principii (1. a 2. třída
gymnázia), další rok gramatiku a syntaxi (3. a 4. třída). Následující školní roky odučil pokaždé na jiném gymnáziu: v Litomyšli,
Mikulově, Ostrově u Karlových Varů a Kosmonosech. Na podzim roku 1764 odešel přes Litomyšl do Bílé Vody ve Slezsku, kde učil
2 roky, do Příboru na Moravě. Kvůli výuce rétoriky a poetiky ve školním roce 1767/68 se vrátil do Litomyšle, ale na další
dva školní roky se přestěhoval do piaristické koleje ve Strážnici. V roce 1771 konečně mohl působit i ve svém rodišti.
|
|
Od podzimu 1771 byl pověřen řízením pražských škol, tedy funkcí prefekta, ale i poradce koleje, revizora účtů, zpovědníka,
nedělního kazatele a knihovníka. Knihovnu převzal po Mikuláši Adauktu Voigtovi, který začal vykonávat funkci vice-rektora.
A nemohl se jí ani dlouho věnovat, protože od školního roku 1772/73 nastoupil jako vychovatel a zpovědník hrabat Pachtů z
Rájova. Další školní rok přešel do služby k hraběti Thunovi a vychovával jeho děti po čtyři roky. Od školního roku 1777/78
působil v novoborské rezidenci, pak na koleji v Bílé Vodě, v koleji v Příboře, kde byl vojenským kaplanem, a na sklonku života
v koleji v Lipníku nad Bečvou. Tam zemřel 29. března 1782. Byl dobrým historikem a biografem, ale jeho práce zůstaly v rukopisech.
(v Paginae histor. 2004 (dosud nezdigit) s. 5-46 je článek Bartůška o knihovnících piarist. koleje v Praze v letech 1753-1780
- doplnit)
|
| Další info |
 Řeholníci |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
