Záhlaví |
Wagner, Wenzel, 1859-1917 |
Odkaz. forma |
Wagner, Václav, 1859-1917 |
Narození |
8. září 1859, Horní Pěna (okr. Jindřichův Hradec) |
Úmrtí |
4. února 1917, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1899) |
|
Olomouc (okr. Olomouc) - Studijní knihovna (nyní Vědecká knihovna v Olomouci) (1899-1916) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Společná knihovna technik (1916-1917) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 8.9.1859 v Horní Pěně, zemřel 4.2.1917 v Praze. PhDr., knihovník. |
Źivotopis |
Narodil se 8. září 1859 v Horní Pěně. Gymnázium absolvoval v Jindřichově Hradci a vysokoškolská studia na německé Karlo-Ferdinandově
univerzitě v Praze. Titul doktora filozofie mu byl udělen za disertaci o Descartovi ve školním roce 1892/1893. Během vysokoškolských
studií byl aktivní v německých studentských spolcích Lesehalle der deutschen Studenten a Liedertafel der deutschen Studenten.
V roce 1899 získal místo praktikanta ve Veřejné a universitní knihovně v Praze. Místo do pražské knihovny však nastoupil jako
6. praktikant do Studijní knihovny v Olomouci, aby umožnil Johannu Šťastnému, který měl zdravotní problémy, dále pracovat
v Praze. Kromě zaměstnání v olomoucké knihovně působil od školního roku 1899/1900 jako učitel češtiny na vyšší obchodní škole
v Olomouci. Ve školním roce 1901/1902 vyučoval logiku a psychologii ve vyšších třídách olomouckého německého státního gymnázia.
V roce 1902 se stal členem olomouckého stenografického spolku a rok nato olomoucké společnosti přátel umění, v níž dělal zapisovatele.
V olomoucké knihovně úspěšně postupoval na vyšší praktikantské posty. V roce 1900 se dostal na místo 4. praktikanta, v roce
1901 2. praktikanta a v roce 1902 1. praktikanta. Jeho nadřízený W. Müller ho hodnotil jako spolehlivého úředníka, skvělého
kolegu výborně ovládajícího oba zemské jazyky. Přimluvil se, aby byl jmenován amanuensem, k čemuž došlo v listopadu 1904.
|
|
Spolu pak zvládli revizi fondu a přestěhování knihovny do jiné budovy. Následoval kariérní postup v roce 1911 do funkce knihovníka
II. třídy a v roce 1913 I. třídy. Po odchodu W. Müllera do penze 1. října 1915 převzal vedení olomoucké knihovny. V říjnu
1916 byl ministerstvem vyzván, aby provizorně řídil společnou knihovnu obou technik v Praze, což olomouckou veřejnost nepotěšilo.
Oblíbila si totiž jeho bezpočetné přednášky o rukopisech, prvotiscích, knihách a knihovně, které pronášel v obou jazycích.
Navíc se obávala, že po jeho odchodu bude knihovna uzavřena. Do Prahy se Wagner přestěhoval v prosinci 1916. V ledových místnostech
pražské knihovny, kde se muselo šetřit uhlím, onemocněl, dostal zápal plic a 4. února 1917 zemřel.
|
Další info |
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |