| Záhlaví |
Seydler, Augustin, 1849-1891 |
| Odkaz. forma |
Seydler, August, 1849-1891 |
|
Seydler, A., 1849-1891 |
| Narození |
1. června 1849, Žamberk (okr. Ústí nad Orlicí) |
| Úmrtí |
22. června 1891, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Jednota českých mathematiků (1878-1890) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 1. 6. 1849 v Žamberku, zemřel 22. 6. 1891 v Praze. PhDr., fyzik a astronom, knihovník, práce z oboru, zabýval se i
otázkami obecně filozofickými, včetně problematiky vědeckého jazyka a sdělení, zakladatel časopisu Vesmír.
|
| Źivotopis |
Narodil se 1. června 1849 v Žamberku do rodiny inspektora finanční stráže. Když mu byl rok, odstěhovali se jeho rodiče do
Prahy, a když mu byly tři roky, zemřela mu matka na tuberkulózu. V letech 1860 až 1867 studoval na gymnáziu u piaristů v Praze
na Novém Městě. Po maturitě, kterou složil s vyznamenáním, si zapsal studium matematiky a fyziky na filozofické fakultě pražské
univerzity. Během studia upoutal pozornost proslulého fyzika Arnošta Macha, který ho zapojil do prací v laboratoři fyzikálního
ústavu, a matematika a astronoma Karla Hornsteina, jenž ho přivedl k astronomickému bádání. Během studia se stal v roce 1867
členem Spolku pro volné přednášky z mathematiky a fysiky, v roce 1868 byl zvolen jeho jednatelem na jeden semestr a koncem
roku 1868 do komise, která dostala za úkol zrevidovat spolkovou knihovnu, vyřadit nepatřičná díla a navrhnout nákup potřebných.
Do funkce knihovníka však ještě zvolen nebyl a o spolkovou knihovnu se staral až v letech 1878 až 1890 jako její 1. knihovník.
Tehdy se spolek již jmenoval Jednota českých mathematiků a v jeho knihovně bylo 1800 svazků, takže byla největší z knihoven
spolků po rozdělení univerzity. V letech 1870 a 1872 byl ustanoven nejprve asistentem a pak adjunktem hvězdárny a habilitoval
se pro fyziku. Roku 1881 se stal mimořádným profesorem teoretické fyziky a v této hodnosti přišel o rok později při dělení
univerzity na českou filozofickou fakultu, kde byl r. 1885 jmenován řádným profesorem teoretické fyziky a astronomie.
|
|
Na české univerzitě se stal zakladatelem systematické výuky teoretické fyziky a v pronajaté vile na Letné vybudoval český
univerzitní astronomický ústav. Bylo všeobecně známo, že pro knihovnu ústavu opatřoval publikace z vlastních prostředků. Pro
své vědecké zásluhy byl zvolen v roce 1880 za mimořádného, v roce 1884 za řádného člena Královské české společnosti nauk a
v roce 1890 za řádného člena třídy II. české Akademie pro vědy, slovesnosť a umění. Dále byl členem cís. Leopoldino-Karolinské
akademie, společnosti astronomické v Lipsku. Počátkem roku 1891 nikdo netušil, že tak brzy zemře. Sice už v únoru 1890 měl
silný záchvat, ale ten přestál. Koncem února 1891 se však jeho zdravotní stav zhoršil, a proto odjel na radu lékařů počátkem
března 1891 do Gorice, které je chráněno proti chladným větrům ze tří stran pohořím. Seydlerovi pobyt v Gorici více uškodil
než prospěl. Vrátil se do Prahy, ulehl a již nevstal. Po delším smrtelném zápasu, ve kterém se mu v jednotlivých chvílích
vracelo jasné vědomí, skonal 22. června 1891 o sedmé hodině ranní na souchotiny. Pohřben byl tři dny nato na Olšanech.
|
| Další info |
 Wikipedie (August Seydler) |
|
Záznam v matrice zemřelých |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
