Záhlaví |
Záviška, František, 1879-1945 |
Narození |
18. listopadu 1879, Velké Meziříčí (okr. Žďár nad Sázavou) |
Úmrtí |
17. dubna 1945, Gifhorn u Brunšviku (Německo) |
Místo působení |
Brno (okr. Brno-město) - Jednota českých mathematiků (1901-1903) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Jednota československých matematiků a fysiků (1928-1940) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Jednota českých matematiků a fysiků (1940-1942) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Královská česká společnost nauk (1943) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 18.11.1879 ve Velkém Meziříčí, zemřel 17.4.1945 na pochodu smrti v Gifhornu u Brunšviku (Německo). PhDr., univerzitní
profesor, fyzik, knihovník, publikace z oboru.
|
Źivotopis |
Narodil se 18. listopadu 1879 ve Velkém Meziříčí do rodiny meziříčského měšťana a pololáníka. V letech 1890 a 1895 dojížděl
na státní gymnázium v Třebíči. Protože vyšší gymnázium v Třebíči ještě nebylo, absolvoval zbývající třídy na českém vyšším
gymnáziu v Brně, kde také v červenci 1898 maturoval. Na podzim 1898 se zapsal na studium matematiky a fyziky na filozofické
fakultě české univerzity v Praze a stal se členem Jednoty českých mathematiků. V roce 1900 odešel do Brna na právě založenou
českou techniku, aby asistoval prof. F. Koláčkovi. Za pobytu v Brně se stal správcem knihovny brněnského odboru Jednoty. V
Brně rovněž ukončil vysokoškolské studium zkouškou učitelské způsobilosti z matematiky a fyziky pro vyšší gymnázia českým
jazykem v prosinci 1902 a doktorátem v červnu 1903. Koncem října 1903 se vrátil do Prahy, působil jako výpomocný asistent
Fyzikálního ústavu a současně suploval přednášky z fyziky na České technice v Praze. V roce 1906 se habilitoval z matematické
fyziky na pražské univerzitě a odjel na rok pracovat do Cavendishovy laboratoře na Univerzitě v Cambridge. V roce 1914 byl
jmenován mimořádným a v roce 1919 řádným profesorem teoretické fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zde řídil
Ústav pro teoretickou fyziku a poskytl v něm prostory pro knihovnu a čítárnu Jednoty. V roce 1919 byl zvolen mimořádným (v
roce 1929 řádným) členem Královské české společnosti nauk, v roce 1922 mimořádným (v roce 1924 řádným) členem České akademie
věd a umění a ve školním roce 1926/27 děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
|
|
V dubnu 1928 byl zvolen vrchním knihovníkem Jednoty. V této funkci vykonal pro Jednotu neobyčejně mnoho. Mimo jiné pořídil
sám lístkový katalog knihovny podle oborů, na němž pracoval po léta s neobyčejnou důkladností a pečlivostí. Nerad se s touto
funkcí loučil, když byl jednomyslně zvolen předsedou Jednoty na tříletí 1942/3 až 1944/5. (Podle Práce z Archivu Akademie
věd však v r. 1943 byl knihovníkem Královské české společnosti nauk.) Tříletí však bohužel nepřežil. V lednu 1944 byl zatčen
gestapem pro podezření z odbojové činnosti. Přes Pečkův palác, Pankrác a Brno se dostal do koncentračních táborů Mauthausen
a Osterode. S blížícím se koncem války byl tábor Osterode evakuován a po čtyřdenním pochodu smrti byli vězni ponecháni sami
sobě. Záviška onemocněl úplavicí, a než se mu dostalo lékařské péče, bylo již příliš pozdě. Zemřel 17. dubna 1945 v Gifhornu,
kde byl i na hřbitově pochován. V šedesátých letech 20. století bylo jeho tělo exhumováno a zpopelněno, urna s popelem převezena
do vlasti a uložena na čestném místě na hřbitově ve Velkém Meziříčí.
|
Medaile a ocenění |
pojmenování čítárny na MFF UK po něm |
Další info |
Wikipedie (František Záviška) |
|
Knihovna MFF UK (František Záviška) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |