Záhlaví |
Khol, František, 1877-1930 |
Narození |
4. listopadu 1877, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Úmrtí |
3. ledna 1930, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Národního muzea (1904-1920) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 4.11.1877 v Praze, zemřel 3.1.1930 tamtéž. Ing., knihovník, dramaturg, prozaik, libretista, překlady z francouzštiny
a němčiny.
|
Źivotopis |
Narodil se 4. listopadu 1877 v Praze na Smíchově. V Pardubicích vystudoval reálku. Po maturitě studoval technickou chemii
na české technice v Praze a získal titul inženýra chemie. V letech 1900 až 1904 byl asistentem při stolici mineralogie a geologie
na české technice. V roce 1904 získal místo výpomocného úředníka v Knihovně Národního muzea, poté co se vytvořilo místo 4.
skriptora pro J. Volfa. Protože J. Wegner byl nemocný, katalogizoval Khol místo něho v tom roce přírodovědné publikace. V
roce 1905 dokončil katalog přírodovědeckého oddělení a inventoval dokumenty po zemřelém kustodu J. Wegnerovi. Rozkvět technických
a přírodních věd v moderní době ho inspiroval k vytvoření nových oddělení z knih, které byly dosud zařazeny do nevhodných
oddělení. Zkatalogizoval knihy pro matematické, fyzické a chemické oddělení a začal vytvářet oddělení pro vědy inženýrské
(inženýrství strojní, stavitelské, stavitelství pozemní, architektura konstruktivní, hornictví a hutnictví), pro technologii
mechanickou, chemickou, řemesla, průmysl, obchod a spojovací prostředky, pro ekonomii, zemědělství, lesnictví, zahradnictví,
rybářství, včelařství, vinařství, mlékařství, domácí hospodářství a gastronomii. V roce 1906 postoupil do pozice amanuense
na zkoušku jednoho roku a pokračoval v katalogizování svých oddělení. Při této činnosti zpracoval definitivně dosud neinventovaný
knižní material rozmanitých oddělení, zbylý z dřívějších let, a uspořádal sklad vyřazených knih, pokud patřily do jeho oddělení.
|
|
V tom roce navíc převzal administraci výměn za publikace »Komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech«. Bylo upraveno pravidelné
zasílání a všechny publikace byly hned po dojití do muzea zapsány. Tím vzrostlo oddělení periodických přírodovědeckých publikací
a utvořeno též samostatné oddělení publikací amerických k srovnávacímu studiu badatelů českých. Při pořádání literárních pozůstalostí
pomáhal tam, kde se korespondence týkala zejména starších českých přírodovědců. V roce 1907 se stal definitivním amanuensem.
Od toho roku řídil stále vzrůstající agendu při půjčování knih do obou čítáren i členům Společnosti domů. Pořádal také a doplňoval
oddělení hudebnin. V roce 1911 byl již skriptorem muzejní knihovny a správcem oddělení přírodovědeckého a technického. V roce
1920 (některé prameny uvádějí již rok 1918) odešel z knihovny Národního muzea jako vrchní bibliotekář. Až do roku 1925 působil
jako dramaturg činohry Národního divadla, když byl do této funkce jmenován v roce 1915. Po roce 1925 založil divadelní zastupitelství
„Centrum“, kterým odpoutal české divadlo od německých agentur a razil přímou cestu českým dramatům do ciziny. Díky němu poznala
cizina hry Langera, Šrámka i bratří Čapků. S divadlem souvisí i jeho libreta, s prací v muzeu jeho dílo o Tadeáši Haenkem.
V letech 1912 až 1924 byl druhým voleným předsedou Spolku českých bibliofilů. V letech 1914 až 1920 byl jednatelem Literárního
odboru Umělecké besedy v Praze. Byl členem redakce Samostatnosti a České Demokracie, redaktorem Pokrokové revue.
|
|
Byl významným českým znalcem života a díla G. Casanova. Zemřel po delší nemoci 3. ledna 1930 ve tři hodiny ráno v Praze. Pohřben
byl 7. ledna 1930 na Olšanech (IX. hřbitov. Odděl. 1, hrob 212). Pozůstalost je uložena v Literárním archivu Památníku národního
písemnictví v Praze.
|
Medaile a ocenění |
Turkova cena (1915) |
Další info |
Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|