NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Perwolf, Josef, 1841-1892
Odkaz. forma Pervol‘f, Iosif Iosifovič, 1841-1892
Pervol‘f, I. I., 1841-1892
Pervol‘f, Osip Osipovič, 1841-1892
Narození 26. února 1841, Čimelice (okr. Písek)
Úmrtí 2. ledna 1892, Varšava (Polsko)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Národního muzea (1863-1869)

Biografická pozn. Narozen 26. 2. 1841 v Čimelicích u Písku, zemřel 2. 1. 1892 ve Varšavě (Polsko). Slavista, knihovník, jazykovědec a etnograf, působil jako univerzitní profesor ve Varšavě a v Rusku.
Źivotopis Narodil se 26. února 1841 do rodiny knížecího právního úředníka na schwarzenberském panství v Čimelicích. Od sedmi let vyrůstal bez otce, který se zastřelil poté, co přišel o práci kvůli činnosti v revolučním roce 1848. Gymnázium vystudoval v Písku. Po maturitě, kterou složil s vyznamenáním v srpnu 1858, začal studovat klasickou filologii, historii německé literatury, dějepis a slovanskou filologii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. V letech 1861 až 1871 byl členem redakce Slovníku naučného, účastnil se rovněž vydávání Fontes rerum Bohemicarum. Po Hankově smrti v roce 1861 byl zaměstnán (patrně bezplatně jako dobrovolník) v Knihovně Muzea království Českého a pořizoval lístkový katalog slavistik z pozůstalosti Hanky. V letech 1862 a 1863 katalogizoval knihovnu hraběte Jindřicha Clama-Martinice na Smečně a způsob pořádání knihovny o 10 tisíci svazcích konzultoval s ředitelem knihovny Muzea království Českého A. J. Vrťátkem. Během této práce se dozvěděl, že byl koncem října 1863 jmenován adjunktem v muzejní knihovně. V knihovně Muzea království Českého, kde měl na starost i sbírku mincí, pracoval do roku 1869, poté přešel do muzejního archivu. V roce 1871 přijal nabídku rektora Varšavské univerzity přednášet o slovanských dějinách a slovanské literatuře na Varšavské univerzitě. Nabídce předcházela neúspěšný pokus jeho přátel koncem šedesátých let zajistit mu místo v císařské veřejné knihovně v Petrohradu. Od jara 1871 působil na Varšavské univerzitě jako docent, od roku 1875 jako mimořádný profesor a od roku 1878 jako profesor řádný.
V roce 1871 podnikl delší cestu po Rusku až k dolní Volze. V roce 1874 přijal ruské státní občanství a v lednu 1875 obdržel za svou disertační práci „O slovanské vzájemnosti“ titul magistra slovanské filologie na univerzitě v Petrohradě. V roce 1877 získal titul doktora. I během pobytu v cizině byl v kontaktu s A. J. Vrťátkem a organizoval výměnu knih mezi pražskou muzejní knihovnou a varšavskou univerzitní knihovnou. Koncem roku 1891 požádal ze zdravotních důvodů o penzi. Zemřel 2. ledna 1892 ve Varšavě, když byl 1. ledna 1892 raněn mrtvicí při rozhovoru o husitském hnutí během večerní přátelské zábavy s univerzitními kolegy. Ačkoliv byl katolík, pochovali ho dva dny nato na pravoslavném varšavském hřbitově (ulice Wolska), hrob čís. 290 v první aleji vlevo od vchodu. Podobizna ve: Národní album: sbírka podobizen a životopisů českých lidí, prací a snahami vynikajících i zasloužilých. Praha: Jos. R. Vilímek, [1899]. s. 128.
Medaile a ocenění udělení titulu excellence (1890)
Další info URLWikipedie (Josef Perwolf)
URLPobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 16 / 000001693.htm ]