| Záhlaví |
Richter, Benedikt, 1791-1859 |
| Odkaz. forma |
Richter, Franz Xaver, 1791-1859 |
| Narození |
11. listopadu 1791, Příbor (okr. Nový Jičín) |
| Úmrtí |
10. července 1859, Ostrovačice (okr. Brno-venkov) |
| Místo působení |
Rajhrad (okr. Brno-venkov) - Benediktinský klášter (1818-1819) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 11.11.1791 v Příboře, zemřel 10.7.1859 v Ostrovačicích. Profesor filozofie a religionistiky, knihovník, člen řádu
Benediktinů.
|
| Źivotopis |
Narodil se 11. listopadu 1791 do rodiny příborského měšťana. V letech 1803 až 1807 studoval na piaristickém gymnáziu v Příboře.
V roce 1808 vstoupil do řádu piaristů, po roce však z řádu vystoupil. Vyučoval v Hustopečí a Mikulově na obecné škole a gymnáziu.
Po ročním pobytu v semináři v Mikulově odešel v roce 1811 do Brna, kde absolvoval filozofická studia. Po prvním roce studia
teologie na biskupském alumnátu přestoupil do Prahy, kde absolvoval druhý a třetí rok studia. V roce 1815 vstoupil do řádu
benediktinů v rajhradském klášteře a teologická studia dokončil v Olomouci. Na kněze byl vysvěcen v Brně v říjnu 1817. V roce
1818 se stal knihovníkem v rajhradské klášterní knihovně. Od srpna 1818 s pomocí tehdejšího novice a pozdějšího knihovníka
Antonína Rückera a převora kláštera Cyrila Okánika z Uherské Skalice zařadil všechny knihy podle formátů provizorně do regálů.
Na zadní přídeští napsal olůvkem dočasné signatury a pak je katalogizoval na lístcích kvartového formátu. Knihovna v té době
měla 20 tisíc svazků, lístků však potřeboval jen 12 tisíc. Díky příznivé zimě nemusel práci přerušovat a nové uspořádání knihovny
bylo ukončeno v březnu 1819. Dalších šest měsíců pracoval na třísvazkovém autorském katalogu, který se dodnes dochoval. Nestačil
však vytvořit oborový katalog, protože musel začít vyučovat filozofii v klášteře sv. Tomáše v Brně a v Nové Říši.
|
|
Poté, co v roce 1819 složil v Olomouci závěrečné zkoušky ze všeobecné filozofie a náboženských věd, přednášel také na brněnském
alumnátu od školního roku 1820/1821. V roce 1832 se zasloužil o vybudování knihovny, když přesvědčil studenty, aby věnovali
postradatelné učebnice do knihovny alumnátu. Ve třicátých letech 19. století složil ještě zkoušky z obecných dějin, teoretické
a praktické filozofie a fyziky a v roce 1834 získal hodnost doktora filozofie na pražské univerzitě. V roce 1835 ho povolal
bavorský král Ludvík I., aby učil na nově zřízeném lyceu v Augsburgu. Zde byl zvolen děkanem, působil tu do roku 1841, zabýval
se knihovnictvím a v roce 1836 vydal odbornou práci o pořádání knihoven. V říjnu 1842 byl jmenován profesorem teologie a pedagogiky
na vídeňské univerzitě. V roce 1848 se musel vrátit do Rajhradu. V roce 1858 byl jmenován děkanem v Rosicích a vizitátorem
triviálních škol v rosickém regionu. Byl členem c. k. moravskoslezské společnosti pro podporu přírodopisu a vlastivědy a moravského
pomologického a enologického spolku. Ve stáří měl srdeční a žaludeční potíže. Zemřel 10. července 1859 a pohřben byl v Ostrovačicích.
|
| Medaile a ocenění |
zlatá bavorská medaile civilního záslužného řádu (1841) |
|
titulární rada (1854) |
| Další info |
 Rajhradský klášter (Benedikt Richter) |
|
Internetová encyklopedie dějin Brna (Benedikt Richter) |
|
Záznam v matrice zemřelých |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
