NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Pablasek, Matthias, 1810-1883
Odkaz. forma Pablasek, M., 1810-1883
Pablasek, Mathias, 1810-1883
Narození 24. února 1810, Modřice (okr. Brno-venkov)
Úmrtí 5. září 1883, Gablitz (Rakousko)
Místo působení Vídeň (Rakousko) - Univerzitní knihovna (1836-1837)
Vídeň (Rakousko) - Dvorní knihovna (nyní Rakouská národní knihovna) (1837-1841)

Biografická pozn. Narozen 24. 2. 1810 v obci Modřice (okr. Brno-venkov), zemřel 5. 9. 1883 v Gablitz (Rakousko). Filolog, pedagog, knihovník, archivář a spisovatel.
Źivotopis Narodil se 24. února 1810 v Modřicích do rodiny sedláka. První vzdělání získal v místní škole a poté ve škole v Perné u Mikulova, kam se jeho rodiče přestěhovali v roce 1818. Ve studiu pokračoval v piaristickém gymnáziu v Hustopečích a Mikulově. Velmi brzy se v něm probudila chuť vyučovat, a proto již jako student dával kondice. V roce 1830 složil zkoušku pro výuku na středních školách. Jako suplující učitel pak působil do roku 1836 na akademickém gymnáziu v Olomouci. Zároveň do roku 1834 studoval práva na olomoucké univerzitě, francouzštinu, angličtinu, italštinu a češtinu na moravské stavovské akademii. V červenci 1836 nastoupil do Univerzitní knihovny ve Vídni jako praktikant. Dne 1. prosince 1837 byl jmenován amanuensem Dvorní knihovny ve Vídni, od února 1841 začal pracovat jako akcesista ve Dvorním archivu. Zároveň působil jako učitel francouzského a italského jazyka ve svém veřejném učilišti pro učitele a od roku 1847 jako docent na katedře jazyků na vídeňském polytechnickém institutu. V tu dobu napsal úspěšnou francouzskou gramatiku a italskou fonetiku. V říjnu 1850 ho ministerstvo výuky jmenovalo ředitelem vyšší reálky v Bratislavě, jejíž úroveň během 12 let významně povznesl. V Bratislavě osm let redigoval Pressburger Zeitung a napsal dílo Deutsche Politik, které se dočkalo tří vydání, avšak po vydání Říjnového diplomu v roce 1860 a prohlášení maďarštiny za oficiální jazyk musel město opustit.
V květnu 1862 ho státní ministerstvo jmenovalo ředitelem k. k. Vzdělávacího institutu pro nevidomé ve Vídni. Budovu účelně přestavěl, rozšířil počet tříd, zavedl nové obory výuky, založil fondy pro propuštěné chovance, dal popud ke stavbě nové budovy ústavu. Byl jedním z iniciátorů uspořádání prvního Evropského kongresu učitelů nevidomých ve Vídni r. 1873, inicioval vybudování židovského ústavu pro nevidomé ve Vídni Hohe Warte a dolnorakouského zemského ústavu pro nevidomé v Purkersdorfu. Práci v institutu mu narušovaly žaludeční potíže, které se neustále zhoršovaly. Nakonec musel ústav opustit. Zemřel 5. září 1883 v dolnorakouském Gablitzu, kam se koncem života uchýlil.
Medaile a ocenění rytířský kříž řádu Františka Josefa I. (1872)
stříbrná medaile na světové výstavě v Paříži za pomůcky pro nevidomé (1873)
francouzské vyznamenání Officier d’Academie

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 17 / 000001765.htm ]