Záhlaví |
Renner, Carl, 1847-1875 |
Odkaz. forma |
Renner, Karl, 1847-1875 |
Narození |
2. ledna 1847, Pernink (okr. Karlovy Vary) |
Úmrtí |
28. ledna 1875, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen (1870-1875) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 2. 1. 1847 v Perninku, zemřel 28. 1. 1875 v Praze. Historik, knihovník a archivář pražského historického spolku. |
Źivotopis |
Narodil se 2. ledna 1847 v Perninku do rodiny hrnčíře. V letech 1857 až 1865 navštěvoval gymnázium v Chebu díky podpoře od
strýce, pražského kanovníka. Během studií v něm učitelé probudili zájem o historii a studium jazyků, v té době dokonce psal
korespondenční lístky latinsky. V srpnu 1865 maturoval s vyznamenáním a na podzim 1865 začal studovat historii na vídeňské
univerzitě. V následujícím roce se zúčastnil bojů v Maďarsku a poté pokračoval ve studiu na univerzitě v Praze. Praha ho přitahovala
jednak kvůli činnosti německého historického spolku, jednak kvůli střetům Čechů s Němci. V Praze vstoupil do nejstaršího studentského
sdružení Albia a brzy se v něm vypracoval do skupiny starších. Od roku 1868 byl členem Spolku pro dějiny Němců v Čechách.
Když ukončil studium na filozofické fakultě v roce 1869, vytrvale se vyhýbal příležitostem nastoupit na místo učitele střední
školy, jen aby nemusel opustit Prahu. V roce 1870 se stal tajemníkem 1. sekce Spolku a v polovině roku 1870 se stal knihovníkem
Spolku. V dubnu 1871 byl zvolen tajemníkem historického spolku, resp. jednatelem, jak byla později tato funkce nazývána. S
velkým nadšením se dal do agitace nových členů, takže již v polovině roku 1873 mohl oznámit, že počet členů překročil dva
tisíce. Aktivní byl i v přednáškové a publikační činnosti. Odborné historické články publikoval v Mittheilungen. Od července
1873 navíc redigoval jejich literární přílohu.
|
|
Také knihovna spolku pod ním vzkvétala, takže ho v roce 1871 požádali členové pražské Obchodní a živnostenské komory, aby
uspořádal knihovnu komory, což se mu podařilo dokončit v březnu 1872. Kvůli svým historickým pracím hodně cestoval a bádal
v archivech. Poté, co uspořádal loketský archiv, pověřil ho výbor historického spolku správou spolkového archivu. Spolupracoval
i s dalšími spolky, jako byl Verein zur Verbreitung gemeinnütziger Kenntnisse a Deutscher pädagogischer Verein, a byl zvolen
do jejich výborů. Za zásluhy o spolek Deutscher Schulpfennigverein byl zvolen jeho místopředsedou. V zimě 1873 až 1874 byl
Renner, který dlouho trpěl chrapotem, napaden prudkým černým kašlem, z něhož se na jaře 1874 nemohl úplně vzpamatovat. V srpnu
1874 pobyl několik týdnů v lázních Prameny a poté ve svém milovaném Perninku, kde se viditelně vzpamatoval. S krutou zimou
se starý, vytrvalý kašel vrátil. Dostal zánět pohrudnice a po pěti dnech strávených doma na lůžku zemřel 28. ledna 1875 v
16.30. Pohřben byl za účasti mnoha pražských spolků 31. ledna 1875 na Olšanských hřbitovech.
|
Další info |
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|