| Záhlaví |
Šplíchal, Bedřich, 1855-1929 |
| Narození |
16. května 1855, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
5. dubna 1929, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Vršovice (okr. Hlavní město Praha) - Měšťanská beseda (1898-1920) |
|
Vršovice (okr. Hlavní město Praha) - Městská knihovna (1920-1923) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 16.5.1855 v Praze, zemřel 5.4.1929 tamtéž. Učitel, pedagogické a historické práce. |
| Źivotopis |
Narodil se 16. května 1855 v Praze u Křížovníků. Vystudoval vyšší reálku a učitelský ústav v Praze. Ve školních letech 1876
až 1881 byl podučitelem a v dalším školním roce učitelem na 1. škole obecné chlapecké na Žižkově. Poté byl jako učitel povolán
na 2. školu obecnou chlapeckou na Žižkově, kde učil do roku 1887. Zároveň byl ve školním roce 1884/85 učitelem na měšťanské
škole chlapecké na Žižkově. V roce 1887 byl jmenován řídícím učitelem na obecné škole chlapecké ve Vršovicích. Ve stejném
roce se stal ředitelem pokračovací školy průmyslové pro vršovické učně. V roce 1906 mu byl udělen titul ředitele obecných
škol. Při obecné i živnostenské škole ve Vršovicích založil školní knihovny. Pokusil se rovněž o vznik školní čítárny, kde
vršovické děti mohly trávit mimoškolní čas. Své zkušenosti z tohoto novátorského činu vylíčil v roce 1902 v Poslu z Budče.
Zasloužil se také o vznik knihovny Měšťanské besedy ve Vršovicích, kde od roku 1898 vykonával funkci knihovníka a která byla
jeho zásluhou přeměněna v městskou knihovnu v roce 1920. Patrně na začátku 20. století vytvořil čtrnáctistránkový seznam knih
knihovny Měšťanské besedy, který vytiskl nedatovaně A. Malíř na Královských Vinohradech. Mezi roky 1912 až 1915 sestavil B.
Šplíchal dodatky k seznamu, které vyšly rovněž tiskem na 14 volných listech. Po vzniku Velké Prahy, kdy začal J. Thon usilovat
o centralizaci a přeměnu obecních knihoven na území Velké Prahy na filiálky, abdikoval B. Šplíchal v polovině roku na knihovníka.
Historie Vršovic ho upoutala do té míry, že sbíral písemné i muzeální doklady o Vršovicích, a jeho zásluhou vzniklo na radnici
první vršovické muzeum.
|
|
Bohatá byla i jeho publikační činnost. Společně s Leopoldem Nejedlým napsal učebnici kreslení, samostatně mu vyšla řada metodických
návodů pro učitele. Největší věhlas mu přineslo rozsáhlé dílo Paměti obce Vršovické u Prahy, které bylo vydáno u příležitosti
povýšení Vršovic na město v roce 1902. Pravidelně příspíval články do Besed Učitelských a do Posla z Budče. Téměř 25 let působil
v obecním zastupitelstvu, 35 let ve školním výboru. Byl předsedou Svazu zemských jednot pro školy živnostenské v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku. Zemřel 5. dubna 1929 ve Vršovicích. Pohřben byl 8. dubna 1929 na vršovickém hřbitovu. (Další zdroj:
Prager Tagblatt, 8. 4. 1906, s. 5, AHMP, neuspoř. fond MěK, POTŮČEK, Jakub a Zdeněk BRDEK. Osobnosti a památky Prahy 10. Praha:
Foibos, 2014, s. [95], který však tvrdí, že knihovníka besedy vykonával jen do r. 1902)
|
| Medaile a ocenění |
stříbrná medaile od obchodní komory |
|
pamětní deska na budově školy čp.362 v Heroldových sadech 1 v Praze 10-Vršovicích (1930) |
| Další info |
 Záznam v matrice zemřelých |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
