NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Vinařický, Karel Alois, 1803-1869
Církevní jméno Slánský, J., 1803-1869
Slánský, Karel, 1803-1869, 1803-1869
Odkaz. forma Winařický, Karel, 1803-1869
Narození 24. ledna 1803, Slaný (okr. Kladno)
Úmrtí 3. února 1869, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Arcibiskupská knihovna (1830-1833)

Biografická pozn. Narozen 24.1.1803 ve Slaném, zemřel 3.2.1869 v Praze. Katolický kněz, poslanec, básník, satirik, knihovník, zakladatel české literatury pro děti, překladatel z latiny, němčiny a polštiny, autor učebnic českého jazyka.
Źivotopis Narodil se 24. ledna 1803 ve Slaném do měšťanské rodiny. Vzděláván byl v piaristické škole německy, na gymnáziu ve Slaném se však zapojil do českého národního hnutí a začal se učit česky. Zajímal se především o historii. V roce 1818 se stal na dva roky studentem filozofické fakulty pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, v roce 1821 absolvoval jeden ročník filozofické fakulty Vídeňské univerzity a poté vstoupil do arcibiskupského semináře. Od roku 1824 byl domácím učitelem v rodině hraběte Šlika. Bohoslovecká studia na teologické fakultě pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity dokončil v roce 1825 a byl vysvěcen na kněze, dále však působil jako vychovatel v rodině hraběte Šlika. V roce 1828 spoluzaložil Časopis pro katolické duchovenstvo. V něm pracoval jako korektor a redaktor a publikoval svá díla. Od roku 1829 byl ceremoniářem pražského arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského. Po jeho smrti zastával tento úřad i u nového arcibiskupa Aloise Krakovského z Kolovrat. V roce 1830 mu však patrně díky pomoci Vincence Zahradníka k němu přibyla funkce arcibiskupského knihovníka. Práce v knihovně ho konečně finančně zajistila, byla totiž spojena s ročním platem 300 zlatých. Příliš spokojen však nebyl. Vyplývá to z dopisu, který napsal 29. prosince 1832 příteli F. Slámovi. Stěžoval si v něm, že činnost ceremoniáře, knihovníka a archiváře je velmi náročná, pracuje denně od 8 do 18 hodin a musí z knih předčítat hodně nahlas, protože arcibiskup nedoslýchá. V roce 1833 byl jmenován farářem na Kováni u Mladé Boleslavi, kde vytvořil velkou část svého literárního díla.
Věnoval se obrodě českého školství a snažil se prosadit češtinu jako vyučovací jazyk, psal učebnice a příručky pro učitele. Jako pedagogickou pomůcku doporučoval dětské básně a složil říkanky Tluče bubeníček a Ivánku náš. Ve volbách roku 1848 byl zvolen za obvod Mladá Boleslav na rakouský ústavodárný Říšský sněm. V roce 1849 odešel do Týna nad Vltavou na místo děkana. V roce 1855 se stal soběslavským vikářem a o 4 roky později byl zvolen kanovníkem vyšehradské kapituly. V roce 1860 se podílel na založení sdružení Dědictví svatého Prokopa, jehož cílem bylo vydávání českých teologických spisů. Zemřel po delší nemoci 3. února 1869 ve 13 hodin v Praze, pochován byl 10. února 1869 na Vyšehradě.
Medaile a ocenění čestný měšťan Týna nad Vltavou
čestný měšťan Vyšehradu (1867)
čestný rada arcibiskupské konzistoře
pamětní deska na rodném domě (1870)
Další info URLWikipedie (Karel Alois Vinařický)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 18 / 000001856.htm ]