Záhlaví |
Vinařický, Karel Alois, 1803-1869 |
Církevní jméno |
Slánský, J., 1803-1869 |
|
Slánský, Karel, 1803-1869, 1803-1869 |
Odkaz. forma |
Winařický, Karel, 1803-1869 |
Narození |
24. ledna 1803, Slaný (okr. Kladno) |
Úmrtí |
3. února 1869, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Arcibiskupská knihovna (1830-1833) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 24.1.1803 ve Slaném, zemřel 3.2.1869 v Praze. Katolický kněz, poslanec, básník, satirik, knihovník, zakladatel české
literatury pro děti, překladatel z latiny, němčiny a polštiny, autor učebnic českého jazyka.
|
Źivotopis |
Narodil se 24. ledna 1803 ve Slaném do měšťanské rodiny. Vzděláván byl v piaristické škole německy, na gymnáziu ve Slaném
se však zapojil do českého národního hnutí a začal se učit česky. Zajímal se především o historii. V roce 1818 se stal na
dva roky studentem filozofické fakulty pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, v roce 1821 absolvoval jeden ročník filozofické
fakulty Vídeňské univerzity a poté vstoupil do arcibiskupského semináře. Od roku 1824 byl domácím učitelem v rodině hraběte
Šlika. Bohoslovecká studia na teologické fakultě pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity dokončil v roce 1825 a byl vysvěcen
na kněze, dále však působil jako vychovatel v rodině hraběte Šlika. V roce 1828 spoluzaložil Časopis pro katolické duchovenstvo.
V něm pracoval jako korektor a redaktor a publikoval svá díla. Od roku 1829 byl ceremoniářem pražského arcibiskupa Václava
Leopolda Chlumčanského. Po jeho smrti zastával tento úřad i u nového arcibiskupa Aloise Krakovského z Kolovrat. V roce 1830
mu však patrně díky pomoci Vincence Zahradníka k němu přibyla funkce arcibiskupského knihovníka. Práce v knihovně ho konečně
finančně zajistila, byla totiž spojena s ročním platem 300 zlatých. Příliš spokojen však nebyl. Vyplývá to z dopisu, který
napsal 29. prosince 1832 příteli F. Slámovi. Stěžoval si v něm, že činnost ceremoniáře, knihovníka a archiváře je velmi náročná,
pracuje denně od 8 do 18 hodin a musí z knih předčítat hodně nahlas, protože arcibiskup nedoslýchá. V roce 1833 byl jmenován
farářem na Kováni u Mladé Boleslavi, kde vytvořil velkou část svého literárního díla.
|
|
Věnoval se obrodě českého školství a snažil se prosadit češtinu jako vyučovací jazyk, psal učebnice a příručky pro učitele.
Jako pedagogickou pomůcku doporučoval dětské básně a složil říkanky Tluče bubeníček a Ivánku náš. Ve volbách roku 1848 byl
zvolen za obvod Mladá Boleslav na rakouský ústavodárný Říšský sněm. V roce 1849 odešel do Týna nad Vltavou na místo děkana.
V roce 1855 se stal soběslavským vikářem a o 4 roky později byl zvolen kanovníkem vyšehradské kapituly. V roce 1860 se podílel
na založení sdružení Dědictví svatého Prokopa, jehož cílem bylo vydávání českých teologických spisů. Zemřel po delší nemoci
3. února 1869 ve 13 hodin v Praze, pochován byl 10. února 1869 na Vyšehradě.
|
Medaile a ocenění |
čestný měšťan Týna nad Vltavou |
|
čestný měšťan Vyšehradu (1867) |
|
čestný rada arcibiskupské konzistoře |
|
odhalení pamětní desky na rodném domě (1870) |
Další info |
Wikipedie (Karel Alois Vinařický) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
Záznam v matrice zemřelých |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |