NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Kubíček, Jindřich, 1903-1976
Narození 6. července 1903, Kladno (okr. Kladno)
Úmrtí 3. listopadu 1976, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Španělský klub (1926)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo školství a národní osvěty (1932-1948)

Biografická pozn. Narozen 6.7.1903 v Kladně, zemřel 3.11.1976 v Praze. Středoškolský profesor, hispanolog a zeměpisec, redakční a publikační činnost v oboru osvěty, překlady ze španělštiny.
Źivotopis Narodil se 6. července 1903 v Kladně do rodiny kočího. V letech 1914 až 1921 docházel na vyšší reálku v Kladně a na ní i maturoval. Během univerzitních studií v Praze projevoval vážný zájem o knihovnictví. Byl knihovníkem Španělského klubu a v roce 1926 se zúčastnil mezinárodního knihovnického kongresu v Praze. Ve školním roce 1927/28 nastoupil na státní reálku v Kladně, aby zde vyučoval dějepis a zeměpis. Po roce odešel učit jako zatímní profesor na státní reálku v Táboře. Ani na ní nevydržel dlouho a už po půl roce se nechal přeložit na státní reálné gymnázium v Praze v Resslově ulici. Na středních školách byl mimořádně aktivní, k žákům vedl vlastenecké projevy o významu 28. října a o zásluhách T. G. Masaryka. Patrně v květnu 1932 nastoupil do lidovýchovného oddělení ministerstva školství a národní osvěty. Poté, co L. Calábek a F. Fridrich, kteří měli na ministerstvu na starost knihovnické záležitosti, opustili ministerstvo nebo přešli do jeho jiných oddělení, byl jmenován státním knihovním instruktorem. Z titulu této funkce začal od března 1933 působit v redakčním kruhu časopisu Česká osvěta, věnovaného veřejnému knihovnictví a vzdělávání lidu. V říjnu 1939 se stal jeho odpovědným redaktorem a ve funkci odpovědného redaktora byl až do ledna 1942, kdy bylo zastaveno vydávání tohoto periodika. Jako znalec španělštiny a reálií v zemích, kde se mluví španělsky, napsal pojednání o knihovnictví ve Španělsku, Mexiku, Argentině a Brazílii, která mu pak otiskla Česká osvěta.
Jako státní knihovní inspektor předsedal státním knihovnickým zkouškám na závěr třínedělních knihovnických kurzů v r. 1934 v Kolíně a Frenštátě pod Radhoštěm, v r. 1935 v Třebíči, v r. 1936 v Padolí a v Mariánských Lázních, v r. 1937 v Českých Budějovicích, Uherském Hradišti a Žilině, v r. 1939 v Berouně a Velkém Meziříčí, v r. 1940 v Písku a v r. 1946 v Opavě. Od školního roku 1934/35 vyučoval na státní knihovnické škole až do jejího uzavření okupanty. Po osvobození Československa byl jmenován ministrem školství a osvěty do učitelského sboru státní knihovnické školy v Praze na šestiletí 1945 až 1951. Jako zástupce ministerstva školství a národní osvěty vystoupil na celostátním sjezdu knihovníků v r. 1934 v Hradci Králové s přednáškou Knihovnické aktuality ve věcech právních a správních. Poté se osobně zapojil do knihovnického spolkového života. V roce 1937 hovořil o stavovském knihovnickém vědomí na 13. celostátním sjezdu československých knihovníků v Chrudimi. V roce 1939 byl zvolen třetím místopředsedou Ústředního spolku českých knihovníků a od roku 1943 byl členem výboru Ústředního spolku českých knihovníků. Na ministerstvu školství a národní osvěty a po válce i na ministerstvu školství a osvěty pokračoval v úspěšné úřednické kariéře. V novém organizačním řádu ministerstva z 25.9.1945 byl uveden jako zástupce přednosty odboru B IV (Lidová výchova a lidové knihovnictví) a zároveň přednostou 4. oddělení, po další reorganizaci ministerstva v roce 1946 byl jmenován přednostou 8. oddělení (právní a personální knihovnické záležitosti, kontakty s knihovnictvím v zahraničí, státní knihovnická rada, legislativa lidového knihovnictví, koordinaci všech složek knihovnické práce) a zástupcem odboru pro knihovnická oddělení.
Byli mu tak podřízeni věkem mladší přednostové oddělení J. Šnobr (lidové knihovny v obcích do 10 tisíc obyv.) a J. Poch (lidové knihovny v obcích nad 10 tisíc obyv.). Po reorganizaci ministerstva v květnu 1947 se stal přednostou odboru. Po komunistickém převratu však musel z ministerstva odejít a později působil jako kurátor sboru Českobratrské církve evangelické v Praze-Smíchově. Zemřel 3. listopadu 1976 v Praze. V nekrologu se o něm psalo, že byl úzce spjat s řadou čelných církevních pracovníků prožíval a nesl s nimi jejich starosti a zápasy. Svému smíchovskému sboru byl dobrou pomocí.
Další info URLKniha narozených na Kladně

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 19 / 000001971.htm ]