NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Stuna, Stanislav, 1881-
Narození 18. listopadu 1881, Hořice (okr. Jičín)
Úmrtí . 1956
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo spravedlnosti (1919-1925)

Biografická pozn. Narozen 18.11.1881 v Hořicích. Zemřel v roce 1956. Právník, soudce, konzervátor památkové péče, knihovník, právnické a vlastivědné práce.
Źivotopis Narodil se 18. listopadu 1881 v Hořicích v Podkrkonoší do rodiny soudce. Po studiu na gymnáziu ve Slaném, kde maturoval v roce 1900, pokračoval ve studiu na Právnické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Po složení úředních zkoušek praktikoval od roku 1905 na jičínském soudu. V roce 1912 byl jmenován soudcem v Hořicích a v roce 1914 v Havlíčkově Brodě. Stal se zde členem městského zastupitelstva, vyučoval na obchodní škole, spolupracoval s místním muzeem. Na Ministerstvo spravedlnosti přišel v roce 1919 z funkce okresního soudce v Praze, aby zajišťoval statistiku a řídil archiv i úřední knihovnu. Pro knihovnu vypracoval organizační řád a koupil knihovnický stůl podle doporučení z časopisu Česká osvěta. Hned v prvním školním roce 1920/21 absolvoval státní knihovnickou školu. V té době spoluredigoval ministerský věstník a Sbírku rozhodnutí živnostenských soudů. Od roku 1922 do poloviny roku 1925 vedl také Časopis československých knihovníků za formální účasti dr. Josefa Volfa. V roce 1923 v časopisu otiskl svou přednášku o francouzských knihovnách, které předtím navštívil, a v roce 1924 pojednal o problematice povinných výtisků v Československu, kde uplatnil svůj široký knihovnický a právnický rozhled. Upozornil přitom na nutnost decentralizace a racionální dělby práce v Národní knihovně. V té době působil od října 1922 i jako předseda Spolku československých knihovníků a jejich přátel (do funkce 2. místopředsedy byl zvolen již v listopadu 1921).
Na valné hromadě v červnu 1925 do výboru spolku nekandidoval pro nedostatek času, a české knihovnictví tak přišlo o významnou osobnost. Z ministerstva, kde dosáhl hodnosti odborového rady, přešel v roce 1925 řídit Komenského ústav pro výchovu zanedbané mládeže v Košicích. Po čtyřech letech se vrátil k soudní službě do Prahy jako soudní rada v trestním soudu. V roce 1933 povýšil na vrchního soudního radu. V roce 1937 byl jmenován prezidentem krajského soudu v Jičíně. Mezi jeho zájmy kromě knihovnictví patřila památková péče a turistika. Spolupracoval s Masarykovým slovníkem naučným. V penzi působil ve výboru muzejního spolku v Jičíně. Od roku 1950 do své smrti byl jeho předsedou. Zemřel v roce 1956.

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 20 / 000002001.htm ]