| Záhlaví |
Flajšhans, Václav, 1866-1950 |
| Narození |
1. července 1866, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
20. listopadu 1950, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Škola spolku Minerva (1901-1902) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Česká akademie věd a umění (1921-1932) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 1. 7. 1866 v Praze, zemřel 20. 11. 1950 tamtéž. PhDr., středoškolský profesor, knihovník, filolog a literární historik,
vydavatel staré české literatury, zejména spisů Jana Husa.
|
| Źivotopis |
Narodil se 1. července 1866 v Praze do rodiny sluhy v zemském výboru království českého. Po maturitě na Městské střední škole
v Praze na Malé Straně v roce 1885 studoval do roku 1890 českou a klasickou filologii na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy
univerzity v Praze. V roce 1891 složil státní zkoušky pro učitelství na středních školách a začal působit jako suplující učitel
na střední škole na Vinohradech. V květnu 1894 byl promován na doktora filozofie za disertaci Počátky literární činnosti Josefa
Dobrovského a dále učil jako suplující učitel na vinohradské škole. Zatoužil však prozkoumat švédské a ruské knihovny a zjistit,
jaká bohemika se v nich dochovala. Požádal zemskou školní radu o dovolenou na zimní měsíce 1896/97 a s podporou České akademie
a Svatoboru vykonal cestu od 22. prosince 1896 do 3. března 1897. Poznatky z knihoven zveřejnil populární formou v Osvětě,
přičemž nešetřil kritikou stavu českých knihoven. Napsal například, že knihy u nás jsou na půdě či pod kratší nohou almary.
Sám měl možnost zlepšit jejich stav, když si ve školním roce 1901/02 kromě výuky češtiny na soukromé střední dívčí škole spolku
Minerva vzal na starost i správu učitelské a žákovské knihovny V roce 1902 byl jmenován provizorním učitelem a v roce 1906
skutečným učitelem na gymnáziu v Praze na Vinohradech. V roce 1919 odešel do penze. Po řadu let se věnoval bádání o životě
a díle Jana Husa. Několikrát zasáhl do bojů o pravost Rukopisů. Zpočátku jejich pravost hájil, později však změnil názor.
Koncem roku 1900 byl zvolen dopisujícím členem třetí, jazykovědné třídy České akademie věd a umění a v roce 1901 zvolen členem
Královské české společnosti nauk.
|
|
V červenci 1908 byl zvolen mimořádným členem České akademie věd a umění a v roce 1921 se stal jejím prvním honorovaným knihovníkem.
Ve zprávě prezidentovi akademie napsal se svou typickou ironií "dne 1. května 1921 Knihovna Akademie nejen nevyhovovala ani
nejmírnějším požadavkům knihovny ve Zlámané Lhotě, nýbrž přímo poškozovala ideální a hmotné zájmy národa" a pustil se do uskutečňování
změn v knihovně. Doporučil, aby se knihovna přestala doplňovat beletrií a denním tiskem, zprávami spolků a škol, pokud neobsahovaly
vědecké články, aby se lépe využily omezené skladové kapacity. Chybně však usoudil, že vytváření věcného katalogu je zbytečností.
Domníval se totiž, že členové akademie používají pouze jmenný katalog, protože znají bibliografii svého oboru. Od roku 1924
podstatně rozšířil v knihovně výměnu publikací se zahraničím. Nově rozdělil fond do 14 oddělení podle oborů. V roce 1932 své
působení v knihovně ukončil a o rok později dokonce na členství v akademii rezignoval. Zemřel 20. listopadu 1950 v Praze a
byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
|
| Další info |
 Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství |
|
Wikipedie (Václav Flajšhans) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
