NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Kapras, Jan Nepomuk, 1847-1934
Církevní jméno Řehotský, J. K., 1847-1934
Narození 25. května 1847, Řehoty (okr. Hradec Králové)
Úmrtí 15. června 1934, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Brno (okr. Brno-město) - Vyšší gymnázium české (1886-1899)

Biografická pozn. Narozen 25. 5. 1847 v Řehotech u Nového Bydžova /HKr/ zemřel 15. 6. 1934 v Praze nebo v Novém Bydžově. Středoškolský profesor, knihovník, komeniolog, psycholog, spisy z oboru. Otec Jana Kaprase (1880-1947), dědeček Jana Kaprase (1909-1990), pradědeček Jana Kaprase (1940-2001).
Źivotopis Narodil se 25. května 1847 v Řehotech na Novobydžovsku do rodiny zchudlého majitele malé usedlosti. V letech 1861 až 1868 studoval na gymnáziu v Hradci Králové. Po maturitě vstoupil do řádu benediktinů v Břevnově a přijal řeholní jméno Nepomuk, které se však za jeho života objevilo jako součást jeho jména snad jen u hesla v Ottově slovníku naučném. Texty, které napsal, podepisoval totiž jen jako Jan Kapras. Břevnovský klášter již po 30 měsících opustil a ze studia teologie přešel na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde byl imatrikulován v červenci 1871. Na studia si vydělával vychováváním gymnazisty v rodině pražského hospodářského dozorce. Na konci roku 1873 složil zkoušky z učitelství matematiky a fyziky na středních školách a v březnu 1874 byl povolán na výpomoc do vyššího gymnázia v Hradci Králové. Od října 1874 působil jako suplent na gymnáziu v Jičíně, kde si rozšířil aprobaci složením učitelské zkoušky z filozofické propedeutiky. V říjnu 1875 byl povolán jako suplent na vyšší gymnázium slovanské, později zvané české, v Brně. V únoru 1876 byl jmenován skutečným učitelem a postupně v následujících letech dosáhl hodnosti profesora VlIl. a VII. třídy. V Brně učil matematiku, propedeutiku a psychologii, pracoval ve výboru místní Matice školské, byl dopisujícím členem Ústředního spolku českého učitelstva v Praze. Jako první u nás posoudil spiritualismus z vědeckého pohledu. Po smrti profesora Theodora Lazara převzal po něm ve školním roce 1886/87 správu učitelské knihovny a podařilo se mu během čtrnácti roků zmnožit ji z 3700 svazků (nepočítaje v tom programy škol) na více jak 5000 svazků.
Sestavil první část seznamu učitelské knihovny, která vyšla tiskem jako součást programu gymnázia ve dvou částech v roce 1898 a 1899. V té době se však u něho objevila závažná oční vada, kvůli níž musel požádat o dovolenou od listopadu 1899, takže se o učitelskou knihovnu začal starat K. Svoboda. Po návratu z dovolené učil v brněnském gymnáziu v dalším školním roce už jen na poloviční úvazek, a když se stav zraku nezlepšil, odešel v červenci 1902 do penze. Odstěhoval se do Nového Bydžova a zemřel 15. června 1934 (nikoliv v roce 1931, jak četná literatura chybně uvádí) buď v Praze u svého syna, nebo v Novém Bydžově (úmrtí v Brně, jak uvádí jeden zdroj, je dost nepravděpodobné). Další zdroje: Český biografický slovník XX. století. Praha: Paseka, 1999. sv. 2. s. 40. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1898. sv. 13. s. 979-980. DIVIŠOVÁ, Jaroslava. Encyklopedie města Hradce Králové. Hradec Králové: Garamon, 2011. sv. 1. s. 229. Polední list. Praha: Tempo, 16.06.1934, 8(167). s. 2. Národní album: Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých. Praha: Jos. R. Vilímek, 1899, s. 42, fotografie s. 22.
Další info URLWikipedie (Jan Nepomuk Kapras)
URLSlovník českých filosofů (Jan Nepomuk Kapras)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 20 / 000002021.htm ]