NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Vinohorský, Josef, 1824-1878
Odkaz. forma Winohorský, Josef, 1824-1878
Narození . 1824, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Úmrtí 2. července 1878, Rychnov nad Kněžnou (okr. Rychnov nad Kněžnou)
Místo působení Hradec Králové (okr. Hradec Králové) - Gymnázium (1853-1869)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Česká vyšší reálka (1873-1874)

Biografická pozn. Narozen 1824 v Praze, zemřel 2. 7. 1878 v Rychnově nad Kněžnou. Středoškolský profesor a knihovník, prozaik, stati z oboru české literatury.
Źivotopis Narodil se v Praze v roce 1824 nebo 1825. V matrice zemřelých se uvádí věk 54 let, což odpovídá roku 1824, Jahrbuch für Gymnasien und Realschulen se přiklonil k roku 1825. Na kartě v Soupisu pražského obyvatelstva je 21. březen 1825, avšak její spolehlivost zpochybňuje jednak údaj o úmrtí Vinohorského, jednak údaj o narození jeho manželky, který je odlišný od údaje ve sčítacím listě při sčítání v roce 1880. Gymnaziální a filozofická studia absolvoval ve svém rodišti. V Praze navštěvoval i právnické přednášky, ale poté dal přednost studiu českého jazyka a literatury. Patřil mezi Osmačtyřicátníky a údajně jako důstojník studentské kohorty zatkl v roce 1848 hraběte Lva Thuna. V roce 1849 byl poslán guberniem na doporučení Pavla Josefa Šafaříka jako učitel češtiny a české literatury na piaristické gymnázium do Rychnova nad Kněžnou. Od roku 1850 podporoval finančně Matici českou. V říjnu 1851 byl jmenován skutečným učitelem a přeložen na gymnázium v Hradci Králové, aby tam kromě češtiny učil i zeměpis a dějepis. Patrně od roku 1853, s určitostí od roku 1854 do roku 1869 se staral o gymnazijní knihovnu. Po její revizi v letech 1854 až 1856 a rozdělení na učitelskou a žákovskou měl na starost obě patrně jen do roku 1863. V roce 1863 přešla péče o žákovskou knihovnu do rukou Josefa Končinského, kterému pak pomáhal s vypůjčováním knih z této knihovny, a sám se staral jen o učitelskou knihovnu. V té době napsal řadu článků (Scholastické zásady Tomáše ze Štítného, Jádro ze životopisu Daniela Adama z Veleslavína, Krásoumný rozbor básně Iljy Volžanína, Rozdíly prostonárodní a vědecké prózy, Užívání přechodníku v bibli Králické), které pak vyšly ve zprávách (programech) královéhradeckého gymnázia.
U studentů měl přezdívku prášek, protože nosil obyčejně světlý nebo šedivý oblek, a podobal se tak mlynáři. Ve třídě měl i budoucího učitele A. K. Vitáka, který na něho vzpomínal slovy: “Jeho přednášky byly velmi cenné, poněvadž mluvil zvučným svým hlasem pomalu a klidně beze všeho rozčilování se. Zvláště jeho výklady z literatury české byly výtečné. Nepodávali nám pouhých stručných životopisů s výčtem spisů toho kterého spisovatele, alebrž seznamoval nás s písemnými památkami starého věku podle času, z něhož se zachovaly rukopisy, a podával nám rozbory a výklady spisův doby střední a doby nové tak, že jsme důkladně poznali nejdůležitější spisy písemnictví českého. V roce 1871 byl přeložen na c. k. českou vyšší reálku v Praze a i zde se staral o školní knihovnu. Také v Praze patřil mezi oblíbené učitele. Nosil zde rusý knírek a měl vrásčitý obličej, takže vypadal jako šedesátiletý. Nadále byl literárně činný a přispíval do časopisu Škola a Život. Po delší nemoci zemřel 2. července 1878 v 11 hodin dopoledne v Rychnově nad Kněžnou. Pohřben byl na místním hřbitově tři dny poté.
Další info URLSoupis pražského obyvatelstva 1830-1910

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 20 / 000002067.htm ]