Část katalogizačního záznamu rukopisu nebo prvotisku, která podává kritickou informaci o díle a jeho částech ve svazku obsažených.
Vedle vymezení textu a jeho částí se zaměřuje především na identifikaci textu, tedy určení autora, názvu a druhu textu spolu
s ověřením těchto údajů, jež se dochovaly v textu nebo se uvádějí v odborné literatuře. Jako významný prostředek k identifikaci
textů středověkých rukopisů a některých druhů novověkých rukopisů slouží uvádění jejich incipitu a explicitu.
[ZÁSADY-1983:61-64]
[HLAVÁČEK-1994:62]