1. Psané písmo, které je charakteristické výraznou vertikalitou (protažeností písmen), napřímeností dříků a všeobecným tuhnutím
forem, těsným řazením písmen, zdůrazněním rozdílu mezi silnými a jemnými tahy a především lámáním oblouků i dříků. - 2. V
tištěných knihách se jedná o nejstarší typ tiskového písma, které je vzhledem ke svým charakteristickým vlastnostem (převzatým
z psaných textů) řazeno mezi písma lomená. Bylo základem po vznik textury, fraktury a švabachu.
[PRAŽÁK-1966:II,9-26]
[MAREČKOVÁ-1994:10-11]
[FUNKE-1992:38-40]
