Právo, vycházející z článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv, který uvádí, že každý má právo na svobodu přesvědčení a
projevu, které zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoliv prostředky a bez ohledu na
hranice. Povinnost poskytnout svobodný přístup k informacím mají státní orgány, orgány územní samosprávy a veřejné instituce,
hospodařící s veřejnými prostředky (veřejné knihovny, vysoké školy, nemocnice, kulturní zařízení aj.). Veškerá omezení svobodného
přístupu k informacím, např. ochrana utajovaných skutečností, obchodního tajemství, duševního vlastnictví, osobních údajů
aj. musí být provedena zvláštními zákony, které mají přednost před obecným a jsou v obecném zákoně č. 106/1999 Sb. přímo odkazovány.
Je povinností poskytovatele na přání podat informaci v písemné formě vytištěné na papíře; poskytovatel může žádat úhradu za
materiál a technické výkony, spojené s poskytnutím informace. Svobodný přístup má být zajištěn i způsobem, umožňujícím dálkový
přístup, event. využití dalších technických možností informační společnosti.
[KUŽÍLEK-ŽANTOVSKÝ-2002:23n,83]
[DECLARATION-1948]
[IFLA INTERNET MANIFESTO-2012]
