1. Žánr pololidové veršované literatury zábavně zpracovaného náboženského či světského námětu, např. života světců, pověr,
zázraků, lásky, zločinů, válek, přírodních katastrof apod. Text představoval příběh s dramatickým průběhem děje často přizpůsobeným
aktuálním společenským událostem a s mravním ponaučením. Funkce kramářské písně: zpravodajství, ideologické ovlivňování a
lidová zábava. Jazyk těchto písní vychází z barokní poetiky (časté apostrofy, řečnické otázky, kontrasty apod.). 2. Typ veršovaného
kramářského tisku, určený ke zpěvu – k veřejnému zpěvu na poutích a jarmarcích (často s hudebním a obrazovým doprovodem) nebo
k individuálnímu zpěvu (pro sebe) či v menším kolektivu. -- Termíny "kramářská píseň" a "kramářský písňový tisk" jsou často
používány synonymně v obou významech, ale někteří autoři je rozlišují podle různých kritérií.
[BENEŠ-B-1970:9-25]
[VEČERKOVÁ-1995:5-24]
[BYDŽOVSKÁ-STRAŠILOVÁ-2008]