| Záhlaví |
Sýkora, Karel, 1892-1971 |
| Narození |
11. srpna 1892, Přerov (okr. Přerov) |
| Úmrtí |
20. ledna 1971, Brno (okr. Brno-město) |
| Místo působení |
Břeclav (okr. Břeclav) - Veřejná městská knihovna v Břeclavi (nyní Městská knihovna Břeclav) (1922-1938) |
|
Chrudim (okr. Chrudim) - Městská knihovna (1939-1945) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 11. 8. 1892 v Přerově, zemřel 20. 1. 1971 v Brně. Knihovník, redaktor regionálního moravského tisku, články v oboru
knihovnictví.
|
| Źivotopis |
Narodil se 11. srpna 1892 v Přerově, kde se jeho otec živil jako hostinský. Karel Sýkora se významně podílel na rozvoji českého
kulturního života v prvorepublikové, tehdy převážně německé Břeclavi. Narodil se téhož dne a v témže městě jako Leopold Calábek,
další významná knihovnická osobnost. Bydlili v jedné ulici, chodili spolu do školy a kamarádili od dětství. Sýkora získal
nejprve obchodní vzdělání a vstoupil i do soukromých služeb, potom studoval zpěv a hudbu v Praze. Na doporučení dirigenta
a skladatele Rudolfa Zamrzly šel dále studovat na vídeňskou Akademie für Musik und darstellende Kunst byl také zapsán jako
soukromý posluchač na vídeňské univerzitě. Na vídeňské půdě jej zastihla válka. Nebyl odveden, ale útrapy válečných let podlomily
jeho zdraví tak, že byl nucen na lékařskou radu se vzdát umělecké dráhy. Začátkem 20. let přijal místo tajemníka tiskařského
a vydavatelského družstva „Obzor" v Přerově a také redigoval samostatně deník Obzor. Pobyl v Přerově tři roky. Byl pak upozorněn
na první knihovnický kurz v Hořovicích a absolvoval tento kurz. Když 16. května 1922 vypsala městská rada břeclavská konkurz
na knihovnické místo, podal si žádost, jež měla kladný výsledek vyjádřený usnesením městského zastupitelstva z 15. července
1922. Dne 24. června 1924 se podrobil knihovnické zkoušce na pražské knihovnické škole, kterou navštěvoval ve školním roce
1923/24, a 16. září téhož roku byl potvrzen ministerstvem školství. Břeclavská knihovna začínala s 2.250 svazky, avšak zásluhou
jeho vedení se v roce 1930 stala s 12 000 svazky jednou ze sedmi největších veřejných knihoven na Moravě. Sýkora neopomíjel
ani knihovny v okolních obcích.
|
|
Již v roce 1928 navrhl zřízení okresní knihovny v Břeclavi, která by měla vhodně doplňovat chybějící fondy venkovských knihoven,
zvláště pokud se jednalo o naučnou a odbornou literaturu. V průběhu třicátých let půjčovala břeclavská knihovna třinácti obecním
knihovnám tehdejšího soudního okresu Břeclav soubory knih v plechových uzamčených skříňkách na dobu jednoho roku. Karel Sýkora
byl v průběhu let 1928 - 1938 také redaktorem nepolitického regionálního týdeníku Břeclavský kraj. Pod jeho vedením dosáhly
noviny velmi dobré úrovně a dokonale informovaly čtenáře o rozvoji a problémech hospodářského, kulturního a společenského
života na Břeclavsku. Bylo především zásluhou Karla Sýkory, že se celý knižní fond břeclavské knihovny, čítající v roce 1938
již 14.000 svazků, podařilo zachránit po okupaci města v říjnu téhož roku před zničením. Knihy byly těsně před obsazením Břeclavi
odvezeny a zapůjčeny knihovnám v Hodoníně a v Otrokovicích. Po skončení druhé světové války byla valná část z nich do Břeclavi
vrácena. Těsně před záborem pohraničí opustil na radu starosty Břeclav, protože mu hrozilo nebezpečí jako českému vlastenci.
Jeho dům v Břeclavi byl hned po okupaci zapečetěn Po záboru pohraničí byl 14. ledna 1939 přikázán do služeb města Chrudimě,
kde působil jako knihovník v městské knihovně. I v tomto městě byl velmi aktivní, např. v prosinci 1939 se zapojil do organizování
akce Měsíc české knihy. Do Břeclavi se po roce 1945 již nevrátil. Po skončení druhé světové války byl nařčen, že se provinil
proti národní cti, ale čestný soud Svazu českých knihovníků ho očistil. Po roce 1945 byl jmenován zemským knihovnickým inspektorem
v Brně a v rámci této funkce přednášel na státních knihovnických kurzech v roce 1946 a 1947.
|
|
Co se týče spolkové činnosti, Sýkora se zúčastnil znojemského sjezdu, který uspořádal SVOK r. 1927, a brněnského sjezdu lidovýchovných
pracovníků a knihovníků. Na píseckém sjezdu r. 1941 měl referát o finanční správě veřejných knihoven, v němž podal návrhy
na úpravu knihovnického účetnictví. Jako chrudimský knihovník se v r. 1939 ocitl blíže spolkovému ústředí, a byl proto v roce
1940 kooptován do výboru Svazu českých knihovníků. Byl aktivní v pracovním odboru lidových knihovníků, který měl připravit
návrh nového knihovnického zákona, a v roce 1947 usiloval, aby Svaz vydával společně s Masarykovým lidovýchovným ústavem časopis
pro lidové knihovníky. Byl však natolik aktivní, že ho v březnu 1948 zbavil členství akční výbor Svazu českých knihovníků.
Byl publikačně činný. Přispěl do sborníku Památce Stanislava Rambouska. Pozornost vzbudil jeho patentní, zvlášť konstruovaný
držák pro časopisy ve veřejných čítárnách, z něhož nemůže čtenář vyndat jednotlivé listy. Popsal jej v České osvětě r. 29,
1933. Byl znám jako horlivý debatér na valných hromadách. V přihlášce do Svazu knihovníků uvedl, že se narodil 10. srpna 1892,
i když v matrice i oslavném článku k jeho padesátinám, jehož kopii přiložil k přihlášce, je datum 11. srpen 1892.
|
| Další info |
 Záznam v matrice narozených |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
