NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Berkopec, Oton, 1906-1988
Narození 6. prosince 1906, Vinice v Bílé Krajině (Slovinsko)
Úmrtí 15. září 1988, Lublaň (Slovinsko)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slovanská knihovna Ministerstva zahraničních věcí (nyní Národní knihovna ČR) (1929-1946)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a univerzitní knihovna (1947-1958)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slovanský ústav ČSAV (1958-1971)

Biografická pozn. Narozen 6.12.1906 ve Vinici (Slovinsko), zemřel 15.9.1988 v Lublani (Slovinsko). PhDr., slovinský literární historik, slavista, bibliograf, práce z oboru, překlady slovinské, srbské a chorvatské literatury.
Źivotopis Slovinský literární historik, slavista, bibliograf a překladatel ze slovinské, srbské a chorvatské literatury. V r. 1927 se zapsal na filozofické fakultě lublaňské univerzity, další rok jako nejlepší posluchač slavistiky dostal stipendium do Prahy, kde studoval na Univerzitě Karlově a absolvoval Vyšší knihovnickou školu. V roce 1933 získal doktorát. V r. 1929 přijal místo referenta pro jugoslávské literatury ve Slovanské knihovně ministerstva zahraničních věcí. O Slovanskou knihovnu měl velkou zásluhu, staral se o slovinské a srbochorvatské oddělení, která vybudoval. Vznikly zde bohaté soubory včetně osobních knihoven jihoslovanských sběratelů. Udržoval styky se slovinskými, ale i se srbskými a chorvatskými knihovnami a institucemi. Z jeho práce měla užitek i Univerzitní knihovna, kde rozšířil mezinárodní výměnu, zejména o styk se slovanskými zeměmi. V této knihovně působil až do r. 1946, kdy se stal kulturním atašé jugoslávského velvyslanectví. Od r. 1947 působil v Národní a univerzitní knihovně, pracoval v akvizici, poté vedl jmenný a věcný popis. Z té doby pocházejí tisíce záznamů v přírůstkových seznamech, které psal úhledným rukopisem s charakteristickou oblostí tahů perem. Tak jako esteticky působil jeho rukopis, neméně kultivovanou byla i jeho mluva. Česky hovořil dokonale, jen občas se stalo, jak vzpomínal J. Vacek, že se odchýlil od správné výslovnosti hlásek "h" a "ch". Jednou se na poradě vedoucích pracovníků Univerzitní knihovny v padesátých letech projednával závažnější problém a hledalo se jeho řešení.
Na jeden z přednesených návrhů zareagoval slovy: "Souhlasím, jinak v tom budeme lítat jako bleha v košili." Ozval se smích, pouze přítomnému dr. Blehovi ztuhly rysy v obličeji. Byl jedním ze zakladatelů sektoru výzkumu a metodiky knihovnictví, v němž vedl studijní oddělení. V r. 1958 odešel jako odborný pracovník do Slovanského ústavu ČSAV a od r. 1960 vedl odd. retrospektivní bibliografie slavik Ústavu jazyků a literatur ČSAV. Řadu let přednášel slovinštinu na FF UK. Významná byla i jeho literární činnost. Již jako student spolupracoval se slovinskými časopisy. Od r. 1931 soustavně spolupracoval s českými časopisy, kam psal o slovinské literatuře a kultuře a naopak do slovinských periodik přispíval články o české literatuře a kultuře. Všestranně rozvíjel čs.-jihoslovanskou a zvláště česko-slovinskou vzájemnost. V překladatelské sekci Svazu čs. spisovatelů vedl kroužek překladatelů z jugoslávských literatur. Kvalitativně pozvedl české překlady ze slovinštiny a srbochorvatštiny. Spolupracoval s básníky J. Horou, F. Halasem, V. Závadou, J. Hiršalem, L. Kubištou na překladech slovinské a srbochorvatské poezie a lidové epiky. Z bibliografických prací jsou nejvýznamnější Česká a slovenská literatura, jazykozpyt a národopis v Jugoslávii 1800-1935 (1940) a Jugoslávie (1956). V Dodatcích k Ottovu slovníku naučnému napsal všechna hesla ze slovinské literatury a četná srbochorvatská. Byl zvolen akademikem Slovinské akademie věd v Lublani, kam odešel v červnu 1977 po téměř padesátiletém působení v Československu.nd
Další info URLWikipedie (Oton Berkopec)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000009.htm ]