| Záhlaví |
Borecký, Jaromír, 1869-1951 |
| Odkaz. forma |
-q-, 1869-1951 |
|
-q, 1869-1951 |
|
q., 1869-1951 |
|
-q.-, 1869-1951 |
| Narození |
6. srpna 1869, České Budějovice (okr. České Budějovice) |
| Úmrtí |
8. května 1951, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1890-1930) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 6. 8. 1869 v Českých Budějovicích, zemřel 8. 5. 1951 v Praze. PhDr., knihovník, básník, překladatel literatury evropské
i orientální, redaktor literárních publikací.
|
| Źivotopis |
Narodil se 6. srpna 1869 v Českých Budějovicích, kde byl otec tajemníkem u krajského soudu. Studoval na gymnáziu v Písku (1880-1881)
a v Praze (maturita 1888), pak na pražské filozofické fakultě moderní, klasickou a orientální filologii a historii. Jako dvaadvacetiletý
nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny v Praze na místo 2. praktikanta. V r. 1893 postoupil na místo 1. praktikanta,
v r. 1896 se stal 4. amanuensem. V r. 1897 byl 2. amanuensem, rok nato prvním. 3. skriptorem byl od r. 1899, 2. skriptorem
od r. 1907 a 1. skriptorem od r. 1909. V r. 1911 byl jmenován bibliotekářem I. třídy s titulem vrchní bibliotekář. Od r. 1912
užíval funkci vrchní bibliotekář. V r. 1917 byl odveden na vojnu, ale už další rok byl zatímním vedoucím knihovny. Doktorátu
dosáhl v roce 1898. V knihovně pracoval 40 let, posledních 11 let (1920-1930) jako ředitel. Po r. 1918 se z provinciální,
monarchií utlačované knihovny stala první knihovna samostatného státu. V r. 1919 se stal jejím prozatímním správcem. Nahrazoval
staré instrukce z let 1778-1825 novými. V získávání přírůstků se projevil příliv literatury slovanské, francouzské a anglo-americké.
Při potížích s valutami zdůrazňoval výměnu a získával dary. Z bývalého Bibliografického ústavu vzniklo konzervační oddělení
při univerzitní knihovně s převzetím vydávání Bibliografického katalogu. Boreckému bylo uloženo, aby po dohodě s Brnem a Bratislavou
vypracoval novou popisnou instrukci. V letech 1920-1929 došlo k první etapě adaptace budovy Klementina, která byla celá zakoupena
státem.
|
|
Za Boreckého se knihovna intenzívně účastnila spolkového života, mnoho akcí se konalo na její půdě. Borecký byl v letech 1925
až 1930 místopředsedou Spolku československých knihovníků. Když Tobolka odstoupil z vedení spolku, odešel Borecký s Tobolkovými
stoupenci do Československé společnosti knihovědné a stal se jejím místopředsedou. V Klementinu se konal první mezinárodní
sjezd knihovnický v Praze (1926), kde Borecký přednášel. Byl hlavním českým zástupcem na světovém knihovnickém kongresu v
Římě (1929). Svou tehdy třicetiletou praxi zúročil ve dvoudílných Pravidlech katalogu základního (lístkového abecedního seznamu
jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných (1925). Zpracoval je tak, že byly v únoru 1924 schváleny MŠANO. Vlastní pravidla
popisu představuje 1. díl. I když je to práce velmi důkladná s mnoha podrobnostmi, jde spíše o shrnutí dosavadní praxe univerzitní
knihovny, než o novou instrukci. Tobolka v recenzích kritizoval Boreckého za „nepochopení úkolu“. Pravidla byla poplatná německým
instrukcím. Jejich hlavní principy – stavění záznamů pod substantivem a vytváření sbírkových kopií – uplatňovaly velké vědecké
knihovny až do r. 1950. Druhý díl obsahoval transkripci různých písem. Borecký pracoval v poradním sboru pro knihovnictví
organizovaném MŠANO. Zabýval se literární a hudební kritikou, redigoval řadu časopisů a edicí. Rozsáhlá byla jeho činnost
přednášková. Literární činnost byla ovlivněna zejména jeho stálým zájmem o hudbu, v jeho lyrice je náladovost a hudebnost,
je označován za předchůdce české dekadence.
|
|
Dekadentní prvky ovlivnily i jeho prózu. Zájem o spojení poezie a hudby ho přivedl k libretistické práci. Jako orientalista
studoval řadu jazyků, nejznámější jsou jeho překlady z perštiny. Překládal také z polštiny, francouzštiny, italštiny, španělštiny,
ruštiny, němčiny, švédštiny a angličtiny. Pro Ottův slovník naučný psal hesla z oblasti hudby, literatury a orientalistiky.
Podílel se na založení Syndikátu českých spisovatelů a Překladatelského spolku, byl zakladatelem a předsedou kulturně orientované
Italsko-české ligy. nd Koutník v ČČK v roce 1939 vyslovil názor, že leccos mohlo být v Univerzitní knihovně od roku 1918 jiné,
kdyby na místě ředitele stála osobnost plná iniciativy a rozhledu.
|
| Další info |
 Wikipedie (Jaromír Borecký) |
|
Matriční záznam o narození a křtu |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
