Záhlaví |
Dlabač, Bohumír Jan, 1758-1820 |
Odkaz. forma |
Dlabacz, Gottfried Johann, 1758-1820 |
|
Dlabacž, Gottfried Johann, 1758-1820 |
|
Dlabacz, Godefridus, 1758-1820 |
Narození |
18. července 1758, Cerhenice u Kouřimi (okr. Kolín) |
Úmrtí |
4. února 1820, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Strahovská knihovna (1780-1820) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 18.7.1758 v Cerhenicích u Kouřimi, zemřel 4.2.1820 v Praze. Premonstrát, historik a strahovský knihovník, autor slovníku
českých výtvarných a hudebních umělců, dějepisec novinářství a literatury, básník, překladatel.
|
Źivotopis |
Studoval na malostranském, později na staroměstském gymnáziu. Před ukončením tzv. filozofie vstoupil do premonstrátského řádu
a obdržel klášterní jméno Bohumír. Studoval teologii, v r. 1780 byl přidělen knihovníkovi P. Adamovi Urbanovi. V r. 1782 byl
skriptorem ve Strahovské knihovně a v r. 1785 byl vysvěcen na kněze. Od r. 1786 pracoval ve Strahovské knihovně nejprve jako
druhý knihovník, od r. 1801 byl jejím ředitelem a v této funkci setrval do konce života. Sbírky knihovny spravoval velmi pečlivě,
má zásluhu na rozšíření bohemikálních fondů. Do vzácných skříní nového filozofického sálu, přivezených z Moravy, umísťoval
roztříděné knihy, které sám popsal. Jeho zásluhou se do Strahovské knihovny dostaly vzácné přírůstky, početný soubor spisů
českých humanistů 16. století a drobných spisů z obrozenecké doby. Soupisy duplikátů mu sloužily k výměně. Objevil, určil
a popsal vzácný český prvotisk Nového zákona, který má v Tobolkově soupisu název Nový zákon Dlabačův. Po Dlabačovi zůstalo
několik katalogů a dílčích bibliografií, z nichž nejcennější je soupis českých knih Strahovské knihovny, dále autobiografie
s vlastní bibliografií psaná pro královskou českou společnost nauk. Jeho přítelem byl Dobrovský, do Brna zajížděl za Cerronim,
do Vídně za knihovědcem Denisem. Vedle povolání knihovníka byl správcem chrámové hudby (1788-1807), archivářem (1805-1810)
a klášterním letopiscem. Jeho literární působení mělo často sběratelský charakter. Od počátku 90. let se soustavně věnoval
historickému studiu. Jeho hlavní dílo je třísvazkový Allgemeines historisches Künsterlexikon für Böhmen und zum Theile auch
für Mähren und Schlesien (1815-1818). Na tomto Všeobecném historickém slovníku umělců pracoval 28 let.
|
|
Velké množství podkladů shromáždil z pramenů strahovské knihovny, ale i přímým dotazováním u žijících umělců a pamětníků,což
byla v osvícenství neobvyklá metoda. Bylo to spojeno s rozsáhlým cestováním po českých zemích i Rakousku. Velkou sbírku materiálu
získal i pro svou další práci Nachricht von den in böhm. Sprache verfassten und herausgegebenen Zeitungen (1803), která je
prvním a nadlouho jediným zpracováním tematiky českých novin. Studium žurnalistiky chápal jako zvláštní obor literární historie.
Spis o historii českých novin vycházel v Prvotinách Vídeňských novin i v autorově českém zpracování, ale vydávání zůstalo
nedokončeno. V rukopise zůstaly tři části doplňků a dodatků k Balbínovu dílu Bohemia docta. Jsou datovány rokem 1814. Učinil
v nich soupis děl, která neuvádí ani Balbín, ani Ungar, ani jiný literární historik. Tisky jsou v chronologickém pořadí a
mají většinou odkaz na Strahovskou knihovnu. Dlabač je také autorem prvních novočeských veršovaných skladeb, příležitostných
a oslavných básní, náboženské poezie a prozaických poučných spisů pro lid. Překládal rakouskou a německou poezii, překlady
divadelních her se podílel na repertoáru pražského českého divadla. Od r. 1796 byl členem Král. české společnosti nauk, v
letech 1813-1818 byl jejím direktorem. nd
|
Další info |
Wikipedie (Bohumír Dlabač) |
|
Řeholníci |
|
Literární archiv Památníku národního písemnictví - Dlabač Bohumír Jan |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|