| Záhlaví |
Kinský, František Josef, 1739-1805 |
| Narození |
6. prosince 1739, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
9. června 1805, Vídeň (Rakousko) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1777-1779) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 6.12.1739 v Praze, zemřel 9.6.1805 ve Vídni. Generál, bibliofil, autor pedagogických spisů, spis o českém jazyce,
první ředitel Universitní knihovny.
|
| Źivotopis |
Studoval na rytířské akademii ve Vídni a na Právnické fakultě UK v Praze. Po studiích vstoupil k apelačnímu soudu v Praze.
Jeho náklonnost k vojenskému stavu ho předurčila k vojenské kariéře. Ta však byla na určitou dobu přerušena. Po zrušení jezuitského
řádu, kdy existovaly vedle sebe knihovna karolinská jako knihovna světských fakult a knihovna klementinská jako knihovna fakulty
filozofické a teologické, podal F. J. Kinský Marii Terezii návrh je spojit a k nim jako deponát připojit ještě majorátní knihovnu
Kinských. Toto spojení knihovních celků v jedinou c. k. Univerzitní knihovnu se sídlem v Klementinu potvrdil dvorský dekret
ze 6. 2. 1777 a hraběti Kinskému již jako řediteli knihovny bylo svěřeno jeho provedení. Zároveň byla knihovna převzata do
státní správy, přestala být závislá na univerzitě. Kinský navrhl prodej duplikátů a z jeho výtěžku financování transportu
knihoven a dalšího doplňování knihovny. Bibliotheca maior – rodová knihovna Kinských (8 738 sv., převážně ze 17. stol.) byla
před převezením uložena v Rakousku na zámku Matzen. I po uložení v Klementinu zůstala knihovna, která měla samostatný katalog,
rodovým majetkem. Podmínkou bylo uchování knihovny jako samostatného celku, přístupnost veřejnosti k prezenčnímu studiu, uchovávání
v dobrém stavu bez možnosti cokoli prodat nebo vyměnit. V září 1777 k ní hrabě Kinský připojil i svou vlastní knihovnu (bibliotheca
minor), nejdříve jako prozatímní zápůjčku, v r. 1781 ji pak do univerzitní knihovny připojil trvale. Darování potvrdil na
německy psaném seznamu. Byla to knihovna rozsahem nevelká (881 sv.), ale velmi hodnotná. Na podzim 1777 byly všechny převozy
ukončeny a knihovna i čítárna byly otevřeny veřejnosti.
|
|
Úsilí hraběte Kinského o zpřístupnění instituce tak potřebné k podpoře učenosti v království českém bylo oceňováno. Hrabě
Kinský se zasloužil i o založení Soukromé učené společnosti v Praze. F. J. Kinský byl však 12. června 1779 jmenován ředitelem
vojenské akademie ve Vídeňském Novém městě. Tu reorganizoval na popud Marie Terezie podle pokrokových zásad. Měl zájem o dějiny
vojenství a různé obory vojenských činností. Shromážděnou kolekci vojenské literatury věnoval rovněž univerzitní knihovně
(bibliotheca militaris). Je autorem významného pedagogického spisu Erinnerung über einen wichtigen Gegenstand von einem Böhmen.
(1773). Zabývá se výchovou mladého šlechtického pokolení, hlásí se ke Komenskému a dalším nejmodernějším vychovatelům, je
psán důsledně ze stanoviska českého a slovanského. „Když mateřskou řečí Francouzovi je franština a Němci němčina, tak pro
Čecha musí mateřskou řečí býti také čeština.“ Podle svého přání je pochován na hřbitově novoměstské akademie ve Vídni, kde
mu chovanci postavili pomník. nd
|
| Další info |
 Wikipedie (František Josef Kinský) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
