Záhlaví |
Rambousek, Stanislav, 1897-1937 |
Narození |
18. října 1897, Pardubice (okr. Pardubice) |
Úmrtí |
9. listopadu 1937, Jihlava (okr. Jihlava) |
Místo působení |
Jihlava (okr. Jihlava) - Městská knihovna (1921-1937) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 18.10.1897 v Pardubicích, zemřel 9.11.1937 v Jihlavě. Městský knihovník, osvětový pracovník, autor práce o Vladimíru
Křenkovi.
|
Źivotopis |
Narodil se do rodiny železničního úředníka, pojehož smrti v roce 1911 měla vdova co dělat, aby svým čtyřem synům zajistila
slušnou existenci. Po maturitě na gymnáziu ve Dvoře Králové studoval v letech 1916 až 1921 klasickou filologii a filozofii
na Karlově univerzitě v Praze. V letech 1920-1921 absolvoval Státní knihovnickou školu, byl jeden z jejích prvních absolventů.
V r. 1921 se stal městským knihovníkem v Jihlavě. Stál v popředí nejen moravského, nýbrž československého veřejného knihovnictví.
Brzy po vydání zákona bylo třeba rozhodovat o celé řadě speciálních veřejně knihovnických problémů bez předchozích zkušeností.
U těchto začátků stál Rambousek, který uměl předvídat, plánovat, jasně formulovat a prakticky budovat. Vše prokázal v práci
při vedení jihlavské knihovny, kterou založil podle odborných pravidel. Měl zásluhy na správném výběru knih a časopisů, katalogizační
praxi, náboru čtenářů. Pracoval v nevhodně umístěné knihovně. Usiloval, aby byla definitivně umístěna v připravovaném Osvětovém
domě, ale nenašel podporu v městské správě. Byl vedle Mahena jedním z nejprůbojnějších osobností knihovnického života, byl
zaujatý pro určité reformy, které byly po několikaleté praxi knihovnického zákona potřebné. Na řadě knihovnických otázek pracoval
s Mahenem. Byl mezi zakladateli Spolku veřejných obecních knihovníků (SVOK), stal se jeho jednatelem. Byl přesvědčen o významném
poslání veřejného knihovnictví v demokracii, byl ovlivněn anglo-americkým knihovnictvím, v tomto duchu orientoval rozpravy
vedené ve SVOK. S Mahenem připravil a organizoval anketu SVOKu Knihovna jako instituce národní (knižně vyšlo 1928).
|
|
Při slučování knihovnických spolků byl mezi vyjednavači. V novém Ústředním spolku československých knihovníků byl členem širšího
výboru. Byl účastníkem všech knihovnických shromáždění. Zúčastnil se sjezdu osvětových pracovníků a knihovníků župy jihlavské
(1925), sjezdu veřejných obecních knihovníků ve Znojmě (1927) sjezdu polských knihovníků ve Lvově (1928), osvětového sjezdu
pro lidovou výchovu v Cambridge (1929), sjezdů čs. knihovníků v Českých Budějovicích (1932), v Kutné Hoře (1933) a v Třebíči
(1935). Také na sjezdech Svazu osvětového a Masarykova lidovýchovného ústavu, kde byl jmenován osvětovým poradcem, zastával
zájmy obecních knihoven a knihovníků. Psal články do ČČK a do České osvěty. V osvětové práci se angažoval v Jihlavě, v letech
1923-1924 redigoval Zprávy městského osvětového sboru v Jihlavě, byl jihlavským kronikářem. Se stejně smýšlejícími založil
spolek Osvětový dům v Jihlavě. Působil také v jihlavském Literárním a uměleckém klubu, upozorňoval na novinky domácí i překladové
literatury, vedl členy ke skutečným hodnotám českého a světového písemnictví. Byl jednatelem jihlavské turistické župy a redaktorem
jejího časopisu Českomoravskou vysočinou. Měl rád divadlo a v ochotnickém spolku Klicpera režíroval několik her. Fotografoval
a vystavoval své snímky na výstavách fotografů-amatérů. Knihovnické setkání v Padolí u Veřovic v r. 1936 bylo pro něj poslední.
Ze zdravotních důvodů již nezůstal do konce. Nad hrobem se s předčasně zesnulým přítelem loučil Jiří Mahen.
|
Další info |
1918 – průkopníci veřejného knihovnictví: Stanislav Rambousek (Duha, 2018, č. 1) |
|
PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET: První jihlavský český knihovník (Čtenář, 2019, č. 11) |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|