| Záhlaví |
Řezníček, Ladislav, 1896-1962 |
| Narození |
17. května 1896, Třebíč (okr. Třebíč) |
| Úmrtí |
18. ledna 1962, Brno (okr. Brno-město) |
| Místo působení |
Znojmo (okr. Znojmo) - Česká městská knihovna a čítárna (1923-1938) |
|
Brno (okr. Brno-město) - Městská knihovna v Brně (nyní Knihovna Jiřího Mahena v Brně) (1939-1957) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 17.5.1896 v Třebíči, zemřel 18.1.1962 v Brně. PhDr., knihovník, uspořadatel sborníku o J. Mahenovi. |
| Źivotopis |
Narodil se 17. května 1896 v Třebíči, kde otec pracoval jako pošťák. Vystudoval klasické gymnázium v Třebíči a byl povolán
na frontu. Vrátil se do Třebíče a byl zaměstnán na okresní zprostředkovatelně práce. Bezplatně působil v roce 1920 v redakci
dělnického časopisu Jiskra, kde vedl kulturu. Projevoval se jako básník a znalec literatury. Přešel do Znojma a převzal list
Jižní Morava, který se později s Jiskrou sloučil. Celý svůj další život věnoval veřejnému knihovnictví. V r. 1923 ho městská
správa pověřila vedením městské knihovny. Ve Znojmě, které mělo do té doby převážně německý ráz, bylo třeba posilovat český
živel a prosazovat šíření a čtení českých knih. Řezníček se tohoto úkolu velmi dobře zhostil. V r. 1926 absolvoval Státní
knihovnický kurz v Bratislavě (ČČK ho však uvádí mezi absolventy pražské Státní knihovnické školy ve školním roce 1924/25),
později v něm sám přednášel. O činnosti knihovny, která se rok od roku rozrůstala, psal do ČČK. Knihovnu reorganizoval, postaral
se o rekatalogizaci fondů, propagoval využívání naučné a starší domácí literatury, v příruční knihovně zřídil samostatný oddíl
bibliofilií, nezaměstnaným půjčoval zadarmo. Vydával tištěné katalogy (1926, dodatek 1930). V r. 1929 se zapojil jako řádný
člen do Spolku čs. knihovníků a jejich přátel v Praze, potom byl členem výboru Ústředního spolku čs. knihovníků. Účastnil
se knihovnických sjezdů ve 30. letech. Po zabrání pohraničí Němci v říjnu 1938 byl zatčen a jako vězeň musel vynést část knihovního
fondu na znojemské Dolní náměstí a přihlížet jeho spálení. Poté jako Čech musel opustit Znojmo.
|
|
Jeho dalším působištěm se stala Městská knihovna v Brně, kam ho přivedl Jiří Mahen. Po Mahenově tragické smrti převzal v květnu
1939 vedení této knihovny. V listopadu 1933 byl promován na doktora filozofie v Brně a měl předpoklady pro tuto funkci. Bylo
to však v těžké době německé okupace, kdy Němci zabrali místnosti knihovny pro sebe a vystěhovali ji do nevhodných místností.
Pokroková kultura včetně literatury byla perzekuována. V říjnu 1939 byl krátce vězněn. Snažil se, aby knihovna plnila své
úkoly i v těchto podmínkách. Po válce věnoval pozornost dobudování základní evidence fondů, evidenci čtenářů na jednodušším
základě, aktivizaci činnosti poboček, obnově poboček zrušených za války. Jako prioritu přijal zvýšení počtu čtenářů a výpůjček.
Měl bohatou publikační činnost, přispíval do Moravskoslezské osvěty, České osvěty, Mladého socialisty, Indexu, Sociálního
demokrata, Československé republiky, Moravského jihu. Řadu článků věnoval Jiřímu Mahenovi, ke kterému se hlásil jako ke svému
učiteli a rádci. Byl literárně činný jako básník, psal i fejetony a kritiky. Do důchodu odešel v r. 1957. nd
|
| Další info |
 Encyklopedie dějin města Brna (Ladislav Řezníček) |
|
Wikipedie (Ladislav Řezníček) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
