Záhlaví |
Strnadel, Josef, 1912-1986 |
Narození |
23. února 1912, Trojanovice (okr. Nový Jičín) |
Úmrtí |
4. března 1986, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Studijní knihovna Ministerstva sociální péče (1939-1951) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna společenských věd (nyní Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE) (1951-1956) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slovanská knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1956-1978) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 23.2.1912 v Trojanovicích pod Radhoštěm, zemřel 4.3.1986 v Praze. PhDr., ředitel Slovanské knihovny v letech 1956-1978.
Knihovník, národopisný pracovník, beletrista, literární historik, referent a kritik, pořadatel literárních sborníků, překladatel
z ruštiny, němčiny.
|
Źivotopis |
Narodil se 23. února 1912 v Trojanovicích pod Radhoštěm, kde byl jeho otec pasekářem. Jeho starší bratr Antonín byl známým
malířem a jeho starší bratr Bohumír (užíval příjmení Četyna) prozaikem. V roce 1931 maturoval na reálném gymnáziu v Brně.
Na Filozofické fakultě UK studoval do roku 1937 češtinu, francouzštinu, národopis a srovnávací literární vědu. Od dubna 1935
do listopadu 1935 byl smluvním úředníkem ve Státním úřadu statistickém, od prosince 1935 byl zaměstnán na Ministerstvu sociální
péče. Krátce před deportací do koncentračního tábora v Sachsenhausenu (na přihlášce do Svazu českých knihovníků ale uvedl
Oranienburg) v r. 1939 začal pracovat ve studijní knihovně ministerstva sociální péče. Před koncem války se zapojil do spolupráce
s ilegálními odbory. Po osvobození Československa napsal disertaci “Růst a vývoj básníka. Studie básnického díla Fr. Hrubína”
a v roce 1946 byl promován na doktora filozofie. V roce 1947 složil zkoušku na Státní knihovnické škole, aby mohl získat hodnost
komisaře archivní a knihovní služby, bez návštěvy přednášek. Po roce 1948 knihovnu Ministerstva sociální péče řídil. V říjnu
1951, kdy přešla do resortu školství a byla přetvořena na Státní knihovnu společenských věd, byl vedoucím jejího knihovního
úseku. Od roku 1954 vyučoval externě předmět bibliografie marxismu-leninismu na katedře knihovnictví. V lednu 1956 nastoupil
do funkce ředitele Slovanské knihovny, která byla dva roky poté začleněna do nově utvořené Státní knihovny ČSR a v této funkci
setrval 22 let do dubna 1978.
|
|
Zavedl akviziční politiku překonávající její dosavadní univerzálnost, věnoval úsilí i doplňování deziderát, kompletaci starší
periodické literatury. V oblasti mezinárodní výměny publikací navázal a rozšířil styky především se sovětskými, bulharskými
a jugoslávskými knihovnami a institucemi. Zasloužil se o zpracování a uspořádání sbírky ruských a ukrajinských novin, jedné
z největších v Evropě. S jeho jménem je spojen rozvoj ediční a bibliografické činnosti Slovanské knihovny. Publikace knihovny
získaly ohlas doma i za hranicemi. Knihovna se stala centrem pro evidenci materiálů mezinárodních sjezdů slavistů, vydala
bibliografie jednotlivých sjezdů a svou bibliografickou a ediční činností přispívala k rozvoji slavistiky. Strnadel pracoval
také jako tajemník poradního sboru pro věci státních studijních knihoven při Ministerstvu školství. Od roku 1954 přednášel
na katedře knihovnictví i v knihovnických kurzech bibliografii marxleninismu. Byl vedoucím propagandistů při OV KSČ, aktivní
v Umělecké besedě. V sedmdesátých letech, kdy intenzívně pracoval na rozvoji Slovanské knihovny, vydal práce Padesát let Slovanské
knihovny (1976) a Slovanská knihovna a slavistika (1979). V té době se vyhranil i jeho profil spisovatele. Osobitě ztvárnil
hloubku citového vztahu k domovu, pocity člověka zasaženého krutostí války a okupace. Řadu folkloristických a etnografických
prací věnoval lidové slovesnosti a hmotné lidové kultuře, čerpal zvláště z rodného Valašska. Literárněhistorické schopnosti
prokázal v esejích Rodná řeč poezie (1978) a v biografii svého celoživotního přítele František Hrubín (1980). Významné jsou
jeho aktivity jako překladatele a recenzenta. Zemřel 4. března 1986 v Praze a byl uložen do hrobu na Vyšehradském hřbitově.
|
Medaile a ocenění |
vojenská medaile 1. stupně “Za zásluhy” |
|
pamětní odznak 2. národního odboje |
|
pamětní odznak SOPVP |
|
Za vynikající práci (1965) |
|
čestný odznak SČSP I. stupně (1967) |
Další info |
Slovník české literatury po roce 1945 (Josef Strnadel) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |