| Záhlaví |
Sutnar, Jaroslav, 1873-1947 |
| Církevní jméno |
Dítě, Vilém, 1873-1947 |
|
Kříž, Jan, 1873-1947 |
|
Mráz, Jan, 1873-1947 |
|
Oblak, Viktor, 1873-1947 |
|
Sever, Adam, 1873-1947 |
|
Skála, Petr, 1873-1947 |
|
Uhel, Václav, 1873-1947 |
| Narození |
24. června 1873, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
24. července 1947, Brno (okr. Brno-město) |
| Místo působení |
Vídeň (Rakousko) - Universitätsbibliothek |
|
Brno (okr. Brno-město) - Universitní knihovna (nyní Moravská zemská knihovna) (1922-1935) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 24.6.1873 v Praze, zemřel 27.4.1947 v Brně. PhDr., básník, literární historik, literárně teoretické časopisecké články,
překlady z češtiny do němčiny.
|
| Źivotopis |
Narodil se 24. června 1873 v Karlíně. Studoval reálné gymnázium v Plzni, moderní filologii na filozofických fakultách v Praze,
v Lipsku a ve Vídni, kde dosáhl r. 1897 filozofického doktorátu. Téhož roku se stal úředníkem Universitní knihovny ve Vídni.
Nejprve pracoval ve vídeňské univerzitní knihovně na postu praktikanta, amanuense (1902), skriptora (1911) a knihovníka (asi
1914). Vedle toho byl po dvě léta, 1904-1906, učitelem českého jazyka na rytířské akademii tereziánské a za 1. světové války
byl ustanoven lektorem českého jazyka na univerzitě ve Vídni. Po 28. říjnu 1918 přešel do služeb československé likvidační
komise, ale lektorem zůstal až do počátku roku 1922. Odborné znalosti a zkušenosti z této největší knihovny rozpadlé rakouské
monarchie přenesl nejprve do Universitní knihovny v Brně, kam nastoupil patrně v květnu 1922 jako vrchní knihovník, a po spojení
se Zemskou knihovnou moravskou i do Zemské a univerzitní knihovny v Brně. V ní se roku 1923 stal ředitelem, roku 1925 jmenován
do tehdejší V. hodn. třídy, roku 1931 jmenován vládním radou. Na odpočinek odešel dnem 31. prosince 1934. Pohltily ho nové
úkoly, zanechal literární činnosti. Zavedl prozíravou a velkorysou akviziční politiku, která přispěla k rozvoji brněnské knihovny.
Ve správě knihovny dal především co nejpřehledněji uspořádat velkou sbírku středoškolských výročních zpráv. Při moderních
snahách odlišit ve skladišti knihovny chronologické skupiny nabývá významu i takový detail z jeho činnosti, že zavedl pro
nové přírůstky knihovny zvláštní vazbu. Položil také základ budoucímu archivu literatury moravsko-slezské tím, že zachoval
k tomu účelu duplikáty význačných děl.
|
|
Navštívil knihovny v řadě západních zemí. Chtěl vybudovat nový typ moderní účelné knihovny. Jeho podrobný stavební program
pracovaný pod heslem „také knihovna je vlastně vědeckou továrnou" vtělil v projekt architekt Bohuslav Fuchs. Z finančních
důvodů k realizaci nedošlo. Sutnar se zúčastnil sjezdu českých knihovníků v Praze 1922. Pro Boreckého Pravidla vydaná v r.
1925 vypracoval přepis písma cyrilice. Ještě za pobytu ve Vídni sestavil knihopis pro slovanské země bývalého Rakouska k účelům
životopisným do díla Neue österreichische Biographie. Po odchodu na odpočinek v r. 1935 se vrátil ke své jazykovědné a literárně
historické tvorbě. Je autorem jediné básnické sbírky a ta je navíc připisována J. Vrchlickému. Z jeho literárně historických
děl je nejvýznamnější kritická edice Karel Jaromír Erben (1905) obsahující veškeré básnické spisy a doprovázená syntetickou
studií. Paradoxně jeho nejznámějším dílem je drobná monografie Svatopluk Čech zrcadlem češství (1909) díky zničující polemice
F. X. Šaldy, na kterou Sutnar odpověděl brožurou Sv. Čech a F. X. Šalda, stať obranná (1909). Patří mu zásluha, že do němčiny
překládal české básníky – Erbena, Machara, Nerudu, Vrchlického, Čecha. Lit.: Státní vědecká knihovna /Brno/. 1983.
|
| Medaile a ocenění |
vládní rada (1931) |
| Další info |
 Encyklopedie dějin města Brna (PhDr. Jaroslav Sutnar) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
