NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Sutnar, Jaroslav, 1873-1947
Církevní jméno Dítě, Vilém, 1873-1947
Kříž, Jan, 1873-1947
Mráz, Jan, 1873-1947
Oblak, Viktor, 1873-1947
Sever, Adam, 1873-1947
Skála, Petr, 1873-1947
Uhel, Václav, 1873-1947
Narození 24. června 1873, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Úmrtí 24. července 1947, Brno (okr. Brno-město)
Místo působení Vídeň (Rakousko) - Universitätsbibliothek
Brno (okr. Brno-město) - Universitní knihovna (nyní Moravská zemská knihovna) (1922-1935)

Biografická pozn. Narozen 24.6.1873 v Praze, zemřel 27.4.1947 v Brně. PhDr., básník, literární historik, literárně teoretické časopisecké články, překlady z češtiny do němčiny.
Źivotopis Narodil se 24. června 1873 v Karlíně. Studoval reálné gymnázium v Plzni, moderní filologii na filozofických fakultách v Praze, v Lipsku a ve Vídni, kde dosáhl r. 1897 filozofického doktorátu. Téhož roku se stal úředníkem Universitní knihovny ve Vídni. Nejprve pracoval ve vídeňské univerzitní knihovně na postu praktikanta, amanuense (1902), skriptora (1911) a knihovníka (asi 1914). Vedle toho byl po dvě léta, 1904-1906, učitelem českého jazyka na rytířské akademii tereziánské a za 1. světové války byl ustanoven lektorem českého jazyka na univerzitě ve Vídni. Po 28. říjnu 1918 přešel do služeb československé likvidační komise, ale lektorem zůstal až do počátku roku 1922. Odborné znalosti a zkušenosti z této největší knihovny rozpadlé rakouské monarchie přenesl nejprve do Universitní knihovny v Brně, kam nastoupil patrně v květnu 1922 jako vrchní knihovník, a po spojení se Zemskou knihovnou moravskou i do Zemské a univerzitní knihovny v Brně. V ní se roku 1923 stal ředitelem, roku 1925 jmenován do tehdejší V. hodn. třídy, roku 1931 jmenován vládním radou. Na odpočinek odešel dnem 31. prosince 1934. Pohltily ho nové úkoly, zanechal literární činnosti. Zavedl prozíravou a velkorysou akviziční politiku, která přispěla k rozvoji brněnské knihovny. Ve správě knihovny dal především co nejpřehledněji uspořádat velkou sbírku středoškolských výročních zpráv. Při moderních snahách odlišit ve skladišti knihovny chronologické skupiny nabývá významu i takový detail z jeho činnosti, že zavedl pro nové přírůstky knihovny zvláštní vazbu. Položil také základ budoucímu archivu literatury moravsko-slezské tím, že zachoval k tomu účelu duplikáty význačných děl.
Navštívil knihovny v řadě západních zemí. Chtěl vybudovat nový typ moderní účelné knihovny. Jeho podrobný stavební program pracovaný pod heslem „také knihovna je vlastně vědeckou továrnou" vtělil v projekt architekt Bohuslav Fuchs. Z finančních důvodů k realizaci nedošlo. Sutnar se zúčastnil sjezdu českých knihovníků v Praze 1922. Pro Boreckého Pravidla vydaná v r. 1925 vypracoval přepis písma cyrilice. Ještě za pobytu ve Vídni sestavil knihopis pro slovanské země bývalého Rakouska k účelům životopisným do díla Neue österreichische Biographie. Po odchodu na odpočinek v r. 1935 se vrátil ke své jazykovědné a literárně historické tvorbě. Je autorem jediné básnické sbírky a ta je navíc připisována J. Vrchlickému. Z jeho literárně historických děl je nejvýznamnější kritická edice Karel Jaromír Erben (1905) obsahující veškeré básnické spisy a doprovázená syntetickou studií. Paradoxně jeho nejznámějším dílem je drobná monografie Svatopluk Čech zrcadlem češství (1909) díky zničující polemice F. X. Šaldy, na kterou Sutnar odpověděl brožurou Sv. Čech a F. X. Šalda, stať obranná (1909). Patří mu zásluha, že do němčiny překládal české básníky – Erbena, Machara, Nerudu, Vrchlického, Čecha. Lit.: Státní vědecká knihovna /Brno/. 1983. nd
Medaile a ocenění vládní rada (1931)
Další info URLEncyklopedie dějin města Brna (PhDr. Jaroslav Sutnar)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000051.htm ]