NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Tille, Václav, 1867-1937
Církevní jméno Junius, 1867-1937
Kerry, 1867-1937
Záruba, Tomáš, 1867-1937
Říha, Václav, 1867-1937
Odkaz. forma V. T., 1867-1937
vt, 1867-1937
T., 1867-1937
Narození 16. února 1867, Tábor (okr. Tábor)
Úmrtí 26. června 1937, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1889-1892)
Olomouc (okr. Olomouc) - Studijní knihovna (nyní Vědecká knihovna v Olomouci) (1893-1894)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1895-1910)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Česká akademie věd a umění (1936-1937)

Biografická pozn. Narozen 16. 2. 1867 v Táboře, zemřel 26. 6. 1937 v Praze. PhDr., literární, divadelní a filmový teoretik, folklorista, prozaik, překladatel z francouzštiny, vlastní pohádková tvorba.
Źivotopis Narodil se 16. února 1867 v Táboře do rodiny středoškolského profesora a knihovníka. Studoval na univerzitách v Praze a v Insbrucku. V r. 1889 dosáhl titulu PhDr. Téhož roku (20.10.) nastoupil do Univerzitní knihovny v Praze jako bezplatný 1. volontér, prošel postupně všemi knihovnickými stupni. V r. 1891 se stal zatímním amanuensem. Už jako definitivní zaměstnanec byl jako 3. amanuensis na léta 1893-1894 přidělen olomoucké Studijní knihovně. Z tohoto pobytu pochází jeho Seznam českých rukopisů Studijní knihovny v Olomouci (1895). Vrátil se do Prahy a působil zde léta jako katalogizátor. Popis rozsáhlého periodického díla, jež za mnoho let vycházení měnilo nakladatele, vydavatele, tiskárny, redaktory, rozestupovalo se v řady a oddíly, to byl pro něho kus kulturních dějin. Věnoval velkou pozornost vědeckému knihovnictví, bibliografii a péči o krásnou knihu. V r. 1896 byl 2. amanuensem, rok nato 3. skriptorem, poté 2. skriptorem (1898) a 1. skriptorem (1899). V r. 1899 byl poslán na studijní cestu po německých, holandských a belgických knihovnách. Na této cestě pořídil obšírné zápisky, které se týkají technického vybavení knihoven a obsahují i nákresy místností a plánky (uloženo v archivu Národního muzea). V r. 1903 se habilitoval, po pěti letech začal přednášet za nemocného J. Vrchlického moderní literatury. V r. 1907 se stal 2. kustodem. Jako 1. kustod byl od r. 1909 trvale na dovolené. Ve stavu pracovníků však zůstal až do r. 1910, resp. do r. 1912, kdy byl jmenován řádným profesorem srovnávacích dějin literatur na FF UK a definitivně se s knihovnou rozloučil.
Ani po odchodu z Univerzitní knihovny neztratil zájem o knihovnictví. Nepřestal se o ně zajímat ani jako univerzitní profesor, děkan a řádný člen České akademie věd a umění. Akademie ho v roce 1936 jmenovala do čestné funkce referenta knihovny, kterou zastával do své smrti. Byl inspektorem Knihovny Národního muzea, fungoval jako vládní komisař na Státní škole knihovnické, byl předsedou zkušební komise na knihovnických kurzech při FF UK a členem univerzitní biblioteční komise. Jako předseda řídil mezinárodní knihovnický sjezd v Praze (1926). Spolu s prof. Vilikovským vydal Rukopisná bohemika v Admonte (Štýrsko 1933). Byl jedním z prvních knihovníků, kteří soustavně zpřístupňovali problematiku knihovnictví publicisticky. Ve svých fejetonech, článcích a zprávách, zveřejňovaných v předních časopisech i denních listech, popularizoval knihovnické otázky. Všímal si všeho, co souviselo s českou knihou, s její úpravou a výzdobou, s jejími dějinami. Věnoval se problémům české bibliografie: požadoval vydávání bibliografického časopisu, pravidelné informace o vydávaných novinkách podle oborů, vydávání katalogů předních knihoven. Po první světové válce se stal jako vědec reprezentativní osobností, přispěl k vytvoření prestiže české vědy a kultury na evropském fóru v oblasti srovnávacích dějin literatur. Jeho monografie Božena Němcová (1931) je klasickou knihou české literární historie, vzorem pro literární životopisce jazykem, slohem, zpracováním historické látky a dokumentů.
Řídil první ročníky edice Evropského literárního klubu. Zkoumání lidové slovesnosti přineslo rozsáhlý soupis České pohádky do roku 1848 (1929, 1934). Vlastní literární tvorbu, především pohádky, publikoval pod jménem Václav Říha. Působil také jako editor a překladatel literatury pro mládež. Fotografie: Archiv Národní knihovny ČR, Sbírka fotografií
Další info URLWikipedie (Václav Tille)
URLVáclav Tille (Akademický bulletin AV ČR, 2012, leden)
URLZáznam v matrice narozených. SOA Třeboň, Matrika narozených Tábor , 1864–1872, f. 141.

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000054.htm ]