Záhlaví |
Zika, Josef, 1921-1981 |
Narození |
4. června 1921, Svinařov u Kladna (okr. Kladno) |
Úmrtí |
15. září 1981, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Zemská a universitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1942-1947) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo informací (1948) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 4.6.1921 ve Svinařově u Kladna, zemřel 15.9.1981 v Praze. Knihovník, publikace z oboru, literární monografie. |
Źivotopis |
Narodil se 4. června 1921 ve Svinařově u Kladna. Jeho otec byl ošetřovatel. V roce 1941 maturoval na akademickém gymnáziu
v Praze II. Ve školním roce 1941/42 docházel do státní knihovnické školy v Praze a státní zkoušku z knihovnictví složil v
červenci 1942. Po osvobození Československa studoval na Filozofické fakultě UK. Do Univerzitní knihovny v Praze nastoupil
v září 1942. V roce 1947 získal úřední titul aktuárský adjunkt (platnost zpětně od dubna 1946) a zpracovával heslový katalog
a věcný seznam pro Bibliografický katalog. Podílel se také na přípravě bibliografie světové literatury o divadle. Stal se
vedoucím předmětového katalogu. Byl však povolán na ministerstvo školství a osvěty – do odboru pro lidové knihovny. Podílel
se na budování základů poválečného knihovnictví. Ve druhé polovině 40. let byl autorem knihovnických publikací: Knížka pro
čtenáře (s J. Drtinou 1946), Knižní recenze (1947), která byla přeložena i do bulharštiny v roce 1949, a Knihovnické dílo
Antonína Sovy (1948). Byl redaktorem časopisu Knihovna. Angažoval se ve spolkovém životě. V roce 1945 byl jednatelem přípravného
výboru Svazu českých knihovníků, v přihlášce uvedl, že v tom roce psal do Rudého práva, Mladé fronty, Práce a Lidové kultury
pod šifrou Zk. V roce 1947 byl zvolen místopředsedou Svazu českých knihovníků. V roce 1948 byl knihovnickým referentem na
Ministerstvu informací. V 50. letech přešel do oblasti nakladatelské činnosti, o knihovnictví se však zajímal celý život a
spolupracoval s knihovníky. V edičním odboru ministerstva informací a osvěty vedl postupně veškerou vydavatelskou činnost
u nás. Byl ředitelem Nakladatelství ČSAV. Na začátku 60. let vyjížděl do zahraničí, snažil se prosazovat nové formy spolupráce
se západními vydavateli, organizoval vydávání koedic.
|
|
V roce 1963 se podílel na organizaci liblické konference o F. Kafkovi a v nakladatelství Akademia vydal sborník z této konference.
V roce 1971 byl odvolán z funkce ředitele nakl. Akademia a pak působil jako tajemník Jednoty matematiků a fyziků. Ve volném
čase se věnoval literární historii. Je ceněna jeho monografie Antonín Sova (1953). Ještě v r. 1970 vyšla jeho publikace Otakar
Březina, další práce však zůstaly nezveřejněny. I když byl již nemocen, přispěl padesátistránkovou statí Masaryk a literatura
(pod pseud. Josef Mrákavský) do třísvazkového Masarykova sborníku VII., který vyšel v samizdatu v roce 1980. nd
|
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|