NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Zika, Josef, 1921-1981
Narození 4. června 1921, Svinařov u Kladna (okr. Kladno)
Úmrtí 15. září 1981, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Zemská a universitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1942-1947)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo informací (1948)

Biografická pozn. Narozen 4.6.1921 ve Svinařově u Kladna, zemřel 15.9.1981 v Praze. Knihovník, publikace z oboru, literární monografie.
Źivotopis Narodil se 4. června 1921 ve Svinařově u Kladna. Jeho otec byl ošetřovatel. V roce 1941 maturoval na akademickém gymnáziu v Praze II. Ve školním roce 1941/42 docházel do státní knihovnické školy v Praze a státní zkoušku z knihovnictví složil v červenci 1942. Po osvobození Československa studoval na Filozofické fakultě UK. Do Univerzitní knihovny v Praze nastoupil v září 1942. V roce 1947 získal úřední titul aktuárský adjunkt (platnost zpětně od dubna 1946) a zpracovával heslový katalog a věcný seznam pro Bibliografický katalog. Podílel se také na přípravě bibliografie světové literatury o divadle. Stal se vedoucím předmětového katalogu. Byl však povolán na ministerstvo školství a osvěty – do odboru pro lidové knihovny. Podílel se na budování základů poválečného knihovnictví. Ve druhé polovině 40. let byl autorem knihovnických publikací: Knížka pro čtenáře (s J. Drtinou 1946), Knižní recenze (1947), která byla přeložena i do bulharštiny v roce 1949, a Knihovnické dílo Antonína Sovy (1948). Byl redaktorem časopisu Knihovna. Angažoval se ve spolkovém životě. V roce 1945 byl jednatelem přípravného výboru Svazu českých knihovníků, v přihlášce uvedl, že v tom roce psal do Rudého práva, Mladé fronty, Práce a Lidové kultury pod šifrou Zk. V roce 1947 byl zvolen místopředsedou Svazu českých knihovníků. V roce 1948 byl knihovnickým referentem na Ministerstvu informací. V 50. letech přešel do oblasti nakladatelské činnosti, o knihovnictví se však zajímal celý život a spolupracoval s knihovníky. V edičním odboru ministerstva informací a osvěty vedl postupně veškerou vydavatelskou činnost u nás. Byl ředitelem Nakladatelství ČSAV. Na začátku 60. let vyjížděl do zahraničí, snažil se prosazovat nové formy spolupráce se západními vydavateli, organizoval vydávání koedic.
V roce 1963 se podílel na organizaci liblické konference o F. Kafkovi a v nakladatelství Akademia vydal sborník z této konference. V roce 1971 byl odvolán z funkce ředitele nakl. Akademia a pak působil jako tajemník Jednoty matematiků a fyziků. Ve volném čase se věnoval literární historii. Je ceněna jeho monografie Antonín Sova (1953). Ještě v r. 1970 vyšla jeho publikace Otakar Březina, další práce však zůstaly nezveřejněny. I když byl již nemocen, přispěl padesátistránkovou statí Masaryk a literatura (pod pseud. Josef Mrákavský) do třísvazkového Masarykova sborníku VII., který vyšel v samizdatu v roce 1980. nd

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000064.htm ]