Záhlaví |
Bečka, Josef, 1894-1955 |
Církevní jméno |
Koldun, J., 1894-1955 |
Odkaz. forma |
Bečka, J. K., 1894-1955 |
Narození |
28. března 1894, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Úmrtí |
18. dubna 1955, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1919-1948) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Pedagogická knihovna Komenského (nyní Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského) (1942) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 28.3.1894 v Praze, zemřel 18.4.1955 v Praze. PhDr., knihovník, literární historik slovanských literatur, práce z oboru,
překladatel z polštiny a ruštiny.
|
Źivotopis |
Do Veřejné a universitní knihovny v Praze nastoupil v červenci 1919 jako praktikant a pracoval v katalogizaci. Za dlouhou
dobu působení po něm zůstaly desetitisíce lístků ve jmenném a předmětovém katalogu. Léta spolupracoval s V. Fochem na sestavování
bibliografie Soupis cizozemských periodik v knihovnách Československé republiky (1929). Tato dvoudílná práce se stala trvalou
příručkou při informační práci knihoven. V říjnu 1935 povýšil z hodnosti vrchního komisaře knihovní a archivní služby na radu
knihovní a archivní služby. Přípisem ředitele Jana Emlera z 30. prosince 1938 měl být jmenován vrchním radou, byl ale perzekvován
Němci. Pro své znalosti slovanských literatur se Bečka stal v r. 1939 správcem Slovanské knihovny, když zpočátku byl zástupcem
dr. Otty Křížka. Fondy ruské a polské literatury budily pozornost fašistů, ředitel byl udáván a vyslýchán. V lednu 1942 po
připojení Slovanské knihovny k Národní a universitní knihovně byl zbaven místa a přemístěn do Pedagogické knihovny Komenského.
V dubnu 1943 mu hrozilo, že bude za trest přeložen do Brna nebo penzionován. V květnu 1945 byl zmocněncem České národní rady
pověřen správou klementinských knihoven. Zpětně od konce října 1939 byl jmenován vrchním radou a zpětně od 1. května 1945
vládním radou. Díky znalostem a organizačním schopnostem zvládal těžkosti způsobené okupací. Bylo třeba sta tisíce svazků
knih a časopisů za okupace vyřazených vrátit zpět do knihovny. Až v červenci 1947 dostal dekret, kterým byl jmenován ředitelem
Národní a universitní knihovny (NUK), k níž patřila i Slovanská knihovna.
|
|
Pro NUK zajistil přísun nové československé i zahraniční literatury. Obnovil kontakty s obdobnými institucemi. Dne 20. března
1948 rezignoval na ředitelskou funkci, aby se mohl věnovat prohlubování československých a polských kulturních styků a do
konce roku 1948 čerpal studijní dovolenou. V lednu 1949 odešel do Slovanského ústavu jako vědecký pracovník, aby pokračoval
ve slavistických studiích a do své smrti vedl bibliografické oddělení. Od roku 1951 přednášel polskou literaturu na Palackého
univerzitě v Olomouci. nd
|
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|