NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Bečka, Josef, 1894-1955
Církevní jméno Koldun, J., 1894-1955
Odkaz. forma Bečka, J. K., 1894-1955
Narození 28. března 1894, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Úmrtí 18. dubna 1955, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1919-1948)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Pedagogická knihovna Komenského (nyní Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského) (1942)

Biografická pozn. Narozen 28.3.1894 v Praze, zemřel 18.4.1955 v Praze. PhDr., knihovník, literární historik slovanských literatur, práce z oboru, překladatel z polštiny a ruštiny.
Źivotopis Do Veřejné a universitní knihovny v Praze nastoupil v červenci 1919 jako praktikant a pracoval v katalogizaci. Za dlouhou dobu působení po něm zůstaly desetitisíce lístků ve jmenném a předmětovém katalogu. Léta spolupracoval s V. Fochem na sestavování bibliografie Soupis cizozemských periodik v knihovnách Československé republiky (1929). Tato dvoudílná práce se stala trvalou příručkou při informační práci knihoven. V říjnu 1935 povýšil z hodnosti vrchního komisaře knihovní a archivní služby na radu knihovní a archivní služby. Přípisem ředitele Jana Emlera z 30. prosince 1938 měl být jmenován vrchním radou, byl ale perzekvován Němci. Pro své znalosti slovanských literatur se Bečka stal v r. 1939 správcem Slovanské knihovny, když zpočátku byl zástupcem dr. Otty Křížka. Fondy ruské a polské literatury budily pozornost fašistů, ředitel byl udáván a vyslýchán. V lednu 1942 po připojení Slovanské knihovny k Národní a universitní knihovně byl zbaven místa a přemístěn do Pedagogické knihovny Komenského. V dubnu 1943 mu hrozilo, že bude za trest přeložen do Brna nebo penzionován. V květnu 1945 byl zmocněncem České národní rady pověřen správou klementinských knihoven. Zpětně od konce října 1939 byl jmenován vrchním radou a zpětně od 1. května 1945 vládním radou. Díky znalostem a organizačním schopnostem zvládal těžkosti způsobené okupací. Bylo třeba sta tisíce svazků knih a časopisů za okupace vyřazených vrátit zpět do knihovny. Až v červenci 1947 dostal dekret, kterým byl jmenován ředitelem Národní a universitní knihovny (NUK), k níž patřila i Slovanská knihovna.
Pro NUK zajistil přísun nové československé i zahraniční literatury. Obnovil kontakty s obdobnými institucemi. Dne 20. března 1948 rezignoval na ředitelskou funkci, aby se mohl věnovat prohlubování československých a polských kulturních styků a do konce roku 1948 čerpal studijní dovolenou. V lednu 1949 odešel do Slovanského ústavu jako vědecký pracovník, aby pokračoval ve slavistických studiích a do své smrti vedl bibliografické oddělení. Od roku 1951 přednášel polskou literaturu na Palackého univerzitě v Olomouci. nd

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000072.htm ]