| Záhlaví |
Fischer, Karel, 1757-1844 |
| Narození |
21. dubna 1757, Hroznětín (okr. Karlovy Vary) |
| Úmrtí |
22. ledna 1844, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1785-1844) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 1757, zemřel 1844. Klementinský knihovník a hebrejský cenzor, znalec židovské problematiky. |
| Źivotopis |
Narodil se 21. dubna 1757 v Hroznětíně, který tehdy nesl jméno Lichtenstadt. V letech 1769–1778 studoval na piaristickém gymnáziu
v Ostrově nad Ohří (něm. Schlackenwerth). Jako nadaný, avšak chudý student se měl na přání otce stát duchovním a v listopadu
1778 přišel proto do Prahy. Teologické studium však nezahájil a sedm následujících let se živil domácí výukou dětí. Koncem
r. 1778 se seznámil s hebrejským cenzorem a emeritním univerzitním profesorem hebrejštiny, exjezuitou Leopoldem Tirschem (1733–1788),
u kterého se soukromě začal učit hebrejsky. Během devítiletého studia si osvojil vynikající znalost hebrejštiny, aramejštiny,
rabínského jazyka a židovské němčiny a začal postupně cenzorovi pomáhat s jeho úřadem. Roku 1781 Tirsch prosadil, že byl Fischer
oficiálně uznán hebrejským adjunktem. Nebyl mu však za to přiřčen žádný plat a mladík se tak dostal do tíživé existenční situace.
Po smrti cenzora Tirsche v listopadu 1788 jmenovaly zemské úřady Fischera provizorním hebrejským cenzorem a překladatelem
a 24. června 1789 byl do tohoto úřadu jmenován definitivně. Tíživou existenční situaci, ve které se Fischer ocitl, vyřešil
teprve Karel Rafael Ungar, který mu r. 1785 nabídl práci v tehdejší c.k. Univerzitní knihovně v Praze. V květnu nastoupil
jako praktikant a v červenci byl jmenován knihovním sluhou. Fischer nastoupil do knihovny na nejnižší systemizované místo
a postupně se vypracoval do vyšších pozic. Skriptorem byl ustaven r. 1791, 1. skriptorem r. 1807 a kustodem r. 1815. Bibliotekářem
se však nikdy nestal, ač byl v letech 1825–1828 pověřen řízením knihovny.
|
|
Zpočátku se v knihovně věnoval především zpracování listin klášterů zrušených Josefem II. v letech 1782–1789. Kolem šesti
tisíc listin uvedl do lepšího chronologického pořádku a řadu z nich opsal. Velké množství jiných listin nechal svázat do konvolutů,
jež zpřístupnil v sále rukopisů. Do roku 1995 se zachovalo několik Fischerových soupisů a kartoték ke klášterním listinám.
Jako knihovník se Fischer podílel především na přípravě oborových katalogů ke knihovnímu fondu, jež obsahovaly abecední seznam
knih daného oboru a sloužily čtenářům k vyhledání knihy. Vzhledem ke svým jazykovým znalostem vytvořil zejména katalogy orientálních
knih, orientálních pojednání či anglických a španělských tisků. Nemalé byly Fischerovy zásluhy o uspořádání knihovní registratury
a vůbec o vedení úředních knih. Největší akcí, kterou Karel Fischer uskutečnil v době, když byl jako kustod pověřen řízením
knihovny, byla aukce duplikátů, jež vynesla částku přes dva tisíce zlatých. Katalog k aukci vydal hebrejský tiskař M. I. Landau.
Jako zaměstnanec knihovny a hebrejský cenzor a překladatel pro celé Čechy v jedné osobě byl Fischer i na dobové poměry nadstandardně
zatížen a jeho pracovní tempo bylo vysoké. Zemřel 22. ledna 1844 zcela bez majetku. Soupis písemné pozůstalosti je součásti
publikace Na rozhraní křesťanského a židovského světa: příběh hebrejského cenzora a klementinského knihovníka Karla Fischera.mr
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
