Záhlaví |
Hanuš, Ignác Jan, 1812-1869 |
Odkaz. forma |
Hanusch, Ignaz Johann, 1812-1869 |
|
Hanuš, H. J., 1812-1869 |
|
Hanuš, J. J., 1812-1869 |
Narození |
28. listopadu 1812, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Úmrtí |
19. května 1869, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1860-1869) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Královská česká společnost nauk (1853-1860, 1862-1865) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 28.11.1812 v Praze, zemřel 19.5.1869 v Praze. PhDr. profesor filosofie, knihovník, společenskovědní práce, literární
monografie.
|
Źivotopis |
Absolvoval Akademické gymnázium v Klementinu. Našel zalíbení ve filozofii a studoval ji na pražské univerzitě do r. 1831.
Aby na ni měl více času, vstoupil roku 1832 do premonstrátského kláštera na Strahově. Jeho očekávání se zde nenaplnila a brzy
odtud odešel. Vystudoval pak práva na Vídeňské univerzitě a od roku 1835 zde působil jako adjunkt filozofie. O rok později
získal v Praze doktorát z filozofie. Roku 1838 byl jmenován profesorem filozofie na univerzitě ve Lvově, po devíti letech
byl povolán na univerzitu v Olomouci. Byl také jmenován řádným profesorem filozofie na univerzitě v Praze. Zastával národní
rakouský patriotismus, v němž přiznával němčině roli univerzálního prostředku rozvoje vědy a kultury. Bojoval za zrovnoprávnění
Čechů a Němců. V politických zápasech, kde se zpočátku projevoval jako německý vlastenec, nalezl cestu k českým národním snahám.
V roce 1853 převzal po K. J. Erbenovi bezplatnou funkci knihovníka v Královské české společnosti nauk a vykonával ji s menší
přestávkou do r. 1865. Na podzim roku 1860 mu bylo nabídnuto místo bibliotekáře pražské c.k. Univerzitní knihovny. Správu
knihovny převzal po těžce nemocném Pavlu Josefu Šafaříkovi ve značně zanedbaném stavu. Byl zdravě sociálně cítící. Provedl
postupně různé technické úpravy (zvětšení čítárenských místností), zlepšil vybavení knihovny (plynové osvětlení), věnoval
se katalogizaci prvotisků a bohemik za jeho působení došlo ke zvětšení počtu personálu (přibyl 3. amanuens a 3. sluha), byly
zvýšeny platy úředníků a fondy obohaceny o několik soukromých knihoven profesorů. Hanuš rovněž rozšířil služby čtenářům.
|
|
Roku 1868 byla zavedena MVS a mimopražští vědečtí uživatelé si mohli od té doby půjčovat knihy prostřednictvím venkovských
institucí. Přílišná šíře Hanušových vědeckých zájmů a velké pracovní nasazení postupně vedly ke zhoršení jeho zdravotního
stavu a častějším onemocněním, podléhal těžkým depresím, sužovaly ho časté bolesti hlavy. Nejednou polo žertem, polo doopravdy
pronášel obavu, že prý se u něho dočkáme pomatení mysli, nemoci to prý časté u knihovníků, která se dotkla i jeho předchůdce.
Zemřel na následky srdeční mrtvice, která ho ranila při představení Tylova Jana Husa v Krammelově aréně v Kravíně. Hrob má
na Olšanských hřbitovech (2. hřbitov, 6. odd., číslo hrobu 489).
|
Další info |
Wikipedie (Ignác Jan Hanuš) |
|
Představitelé Královské České společnosti nauk |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|