| Záhlaví |
Mikula, Karel, 1902-1989 |
| Narození |
2. října 1902, Kroměříž (okr. Kroměříž) |
| Úmrtí |
17. února 1989, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1932-1963) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 2.10.1902 v Kroměříži, zemřel 17. 2. 1989 v Praze. PhDr., vědecký tajemník Státní knihovny Československa v Praze.
Bibliograf, práce v oboru.
|
| Źivotopis |
Narodil se 2. října 1902 v Kroměříži, kde se jeho otec živil jako typograf. Po maturitě, kterou zvládl na české státní reálce
v Olomouci v červenci 1920 s vyznamenáním, složil ještě v září 1925 doplňovací zkoušku z matematiky na zemském reálném gymnáziu
v Litovli. Poté si zapsal studium slovanské filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1929/30 se imatrikuloval
na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Ve školním roce 1926/27 absolvoval státní knihovnickou školu v Praze a v červnu 1927
složil zkoušku pro vědecké knihovny s vyznamenáním. V únoru 1932 byl promován na doktora filozofie. Než vstoupil v roce 1932
do státního služebního poměru, pomáhal od července 1927 po tři měsíce V. Pražákovi při sestavování bibliografie slovenik za
roky 1901 až 1925. V říjnu 1927 katalogizoval ve Slovanské knihovně Ministerstva zahraničních věcí polské knihy jeden měsíc
a do konce ledna 1928 působil jako výpomocný učitel češtiny na Soukromé obchodní škole Maděrově v Praze. Knihovnickou praxi
získal nejen v Komisi pro Knihopisný soupis československých tisků, když od února 1928 do května 1928 a od září 1928 do května
1929 pracoval na kolaci, vlastním popisu a revizi exemplářů uložených ve Strahovské knihovně, ale i ve Studijní knihovně v
Olomouci, kde byl zaměstnán od července 1928 do září 1928 jako pomocná vědecká síla. Od června 1929 do srpna 1929 katalogizoval
knihy, řadil lístky a revidoval katalog v knihovně kanonie Strahovské a od listopadu 1929 do prosince 1930 vykonával práce
spojené s 1. ročníkem Bibliografického katalogu (BK) v Národní knihovně, konzervačním oddělení Veřejné a universitní knihovny
v Praze jako výpomocná konceptní síla.
|
|
V září 1932 nastoupil jako vědecká pomocná síla do Veřejné a universitní knihovny v Praze, od října 1935 byl v hodnosti aspirant
archivní a knihovní služby, od prosince 1936 koncipista archivní a knihovní služby, od října 1938 komisař archivní a knihovní
služby, od května 1940 vrchní komisař archivní a knihovní služby a od října 1946 rada archivní a knihovní služby. V dubnu
1938 se stal zástupcem vedoucího Národní knihovny, za okupace pracoval jako vedoucí popisu ve Slovanské knihovně. Po osvobození
krátce probíral ledeburskou knihovnu na zámku Milešově a Křemýži. V roce 1947 vedl oddělení přírůstků, resp. v roce 1948 oddělení
akvizice v Universitní knihovně. Na starost měl i redakci Novinek. V listopadu 1949 byl pověřen Ministerstvem školství, vědy
a umění, aby se ujal vedení a řízení přípravných prací při budování Státní lékařské knihovny v Praze z dosavadní Ústřední
lékařské knihovny a příslušných sbírek Národní a universitní knihovny. Pro odborné neshody s tehdejším ředitelem Universitní
knihovny přešel od ledna 1950 do Národní knihovny a (v roce 1955) vedl oddělení retrospektivní bibliografie 19. století, které
spravovalo sedm bývalých klášterních knihoven. V prosinci 1956 se vrátil do Universitní knihovny, aby zpracovával plán jejího
rozvoje, koordinoval práci jednotlivých odborných oddělení a redigoval ročenku Universitní knihovny. Jeho působištěm se stal
vědeckometodický kabinet. Od roku 1960 vykonával funkci vědeckého tajemníka, resp. hlavního knihovníka Státní knihovny Československa.
V únoru 1962 byl přeložen ve funkci hlavního knihovníka do Slovanské knihovny.
|
|
Do důchodu sice odešel na konci března 1963, ale jako pracující důchodce byl vídán ve Slovanské knihovně, kde zpracovával
staré a vzácné tisky a prováděl redakci tří předmětových katalogů, ještě v roce 1978.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
