| Záhlaví |
Krejčík, Adolf Ludvík, 1877-1958 |
| Církevní jméno |
Kadlík, T., 1877-1958 |
| Narození |
14. června 1877, Dobrovice (okr. Mladá Boleslav) |
| Úmrtí |
4. ledna 1958, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Třeboň (okr. Jindřichův Hradec) - Schwarzenberský archiv (1901-1909) |
|
Brno (okr. Brno-město) - Moravský zemský archiv v Brně (1909-1919) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Československý státní archiv zemědělský (1919-1936) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední slovanská zemědělská knihovna a Čítárna československé akademie zemědělské (nyní Knihovna Antonína Švehly) (1925-1931) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 14.6.1877 v Dobrovici u Mladé Boleslavi, zemřel 4.1.1958 v Praze. PhDr., knihovník a archivář, publikace z oboru historie
a archivnictví, překlad z angličtiny.
|
| Źivotopis |
Studoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1895-1897) a posléze ve Vídni (1897–1899) pokračoval
ve studiu na Ústavu pro rakouský dějezpyt (Institut für Österreichische Geschichtsforschung). V roce 1899 institut úspěšně
absolvoval a bylo mu uděleno státní stipendium, jehož cílem byl výzkum archivů prováděný v Německu a Itálii, který realizoval
od roku 1899 do roku 1901. V letech 1904-1905 získal státní stipendium na výzkum archivů a knihoven v Itálii. Stipendijní
úkoly byly zaměřeny na bohemika s důrazem na shromažďování materiálu pro český diplomatář. Později v roce 1914 získal na pražské
univerzitě titul doktora filosofie na základě disertační práce o Tomáši Pešinovi z Čechorodu „Mars Moravicus”. Svoji profesionální
kariéru započal v roce 1901 ve Schwarzenberském archivu v Třeboni, kde se staral o pořádání archivů schwarzenberského panství
a to až do roku 1909. Od roku 1909 do roku 1919 byl úředníkem v Zemském archivu v Brně a zabýval se problematikou moravských
klášterů. V těchto letech působil také jako znalec v soudních sporech o pravost inkolátů. Později pracoval na Ministerstvu
zemědělství a organizoval státní péči o zemědělské archivnictví. Je zakladatelem Československého státního archivu zemědělského
a mezi léty 1920-1932 byl jeho ředitelem. Mezi lety 1925-1931 stál také v čele Ústřední slovanské zemědělské knihovny a Čítárny
československé akademie zemědělské. Jeho práce jsou věnovány především kritice vydání historických pramenů a specializovaného
zemědělského archivnictví. Byl pokladníkem a redaktorem Spolku československých knihovníků, členem Královské české společnosti
nauk, dále patřil do Československé akademie zemědělské, Společnosti archivní školy. V roce 1937 odešel do předčasného důchodu.
|
| Další info |
 Kohoutí kříž (Adolf Ludvík Krejčík) |
|
Proměny domu zemědělské osvěty v čase |
|
Wikipedie (Adolf Ludvík Krejčík) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
