Záhlaví |
Zahradník, Bohdan, 1864-1926 |
Církevní jméno |
Zahradník, Isidor, 1864-1926 |
Odkaz. forma |
Zahradník, Theodor, 1864-1926 |
|
Zahradník, Isidor Theodor, 1864-1926 |
Narození |
25. června 1864, Hostačov (okr. Kutná Hora) |
Úmrtí |
19. února 1926, Vídeň (Rakousko) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Strahovská knihovna (1899-1906) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 25.6.1864 v Hostačově u Čáslavi, zemřel 19.2.1926 ve Vídni (Rakousko). PhDr., katolický kněz, politik, diplomat, knihovník,
publikace z oboru knihovnictví a náboženství. Po vstupu do premonstrátského řádu přijal jméno Isidor.
|
Źivotopis |
Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě, pokračoval v letech 1884-1888 ve studiu na Pražské bohoslovecké fakultě
a roku 1897 dosáhl doktorátu filosofie. V roce 1883 vstoupil do premonstrátského řádu na Strahově, kde přijal jméno Isidor,
vysvěcen byl v roce 1888. V říjnu roku 1888 se stal kaplanem v Rochlicích u Liberce, kde působil jako vyhledávaný kazatel
s výrazným řečnickým talentem. V letech 1890–1899 pak působil jako kněz v Jihlavě. V Jihlavě měla jeho pastorační činnost
politický a nacionální rozměr, což tamní Němce popudilo. Když se mu zdálo, že bude na jejich nátlak odvolán, zvážil sám opuštění
řádu. Chtěl být světským farářem, ale opat mu nabídl lákavé místo knihovníka ve Strahovské knihovně, v této funkci působil
do 1. února 1906, kdy ze zdravotních důvodů na úřad rezignoval. Jeho knihovnickou činnost dosvědčují soupisy v rukopisném
fondu Strahovské knihovny a na přídeštích prvotisků obsáhlé vlastnoruční přípisy. Ve své době se stal uznávaný odborníkem
na prvotisky. Pořídil jejich první soupis na Strahově a napsal o nich několik zasvěcených studií, čímž se zařadil k výrazným
osobnostem mezi strahovskými knihovníky. Zkatalogizoval strahovské rukopisy a prvotisky, otevřel knihovnu veřejnosti, takže
se stala vítaným místem vědců a badatelů.
|
|
V březnu 1906 byl jmenován hospodářským inspektorem na strahovském statku v Hradišťku nad Sázavou. Ve volbách do Říšské rady
v roce 1907 se stal poslancem Říšské rady za Českou agrární stranu. Za 1. světové války se účastnil domácího odboje. V roce
1918 se stal členem Národního výboru Československého. V letech 1918–1919 byl členem Revolučního národního shromáždění za
Agrární stranu. V roce 1919 z katolické církve vystoupil a přihlásil se k pravoslaví, u kterého nesetrval, ale pomáhal vytvořit
církev Československou. Ve vládě Karla Kramáře zastával funkci ministra železnic, stal se tak prvním ministrem v této funkci
od vzniku Československa. V období 1920–1921 působil jako československý zplnomocněný ministr u mezinárodní reparační komise
ve Vídni. Od roku 1924 působil ve funkci ředitele Hypoteční banky v Praze. Napsal řadu teologických a bibliografických děl.
Dílo: Knihovna strahovská v době našeho probuzení / Při slavnost. valném shromáždění Čes. akademie dne 3. pros. 1904 předn.
PhDr. Isidor Theodor Zahradník. Praha : nákl. vlast., 1904, 30 s. Prvotisky knihovny Strahovské / sestavil Dr. Isidor Zahradník
. Xerox. Slovník latinsko-německo-český pro Ladislava Pohrobka krále českého / dle rukopisu palatinského č. 1787 knihovny
vatikánské vydává Isidor Theodor Zahradník. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904,
73 s. : 3 fotogr.
|
Další info |
leporelo.info (Zahradník Bohdan (Isidor) |
|
Wikipedie (Isidor Zahradník) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|