NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Kunc, Jaroslav, 1912-1983
Církevní jméno Vítod, Ivan, 1912-1983
Tmáň, Jiří, 1912-1983
Narození 9. prosince 1912, Knížkovice (okr. Beroun)
Úmrtí 5. května 1983, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední knihovna hlavního města Prahy (nyní Městská knihovna v Praze) (1933-1950)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1950-1979)

Biografická pozn. Narozen 9. 12. 1912 v Knížkovicích u Berouna, zemřel 5. 5. 1983 v Praze. PhDr., knihovník, literární historik a publicista, bibliografické a knihovnické příručky a studie, tvůrce biografické kartotéky.
Źivotopis Narodil se 9. prosince 1912 v Knížkovicích u Berouna, kde se jeho otec živil jako tesař. V letech 1923 až 1931 docházel na reálné gymnázium v Berouně. Po maturitě se zapsal na Právnickou fakultu UK a zároveň absolvoval ve školním roce 1931/32 Státní knihovnickou školu v Praze. V lednu 1933 se podrobil státní zkoušce historickoprávní, ale neuspěl. Od 1. dubna 1933 proto nastoupil do pobočky městské knihovny hl. města Prahy v Malešicích. Při zaměstnání studoval na Filozofické fakultě UK (1934-1938) slovanskou filologii a srovnávací literatury západoevropské. Zároveň ve školním roce 1934/35 navštěvoval knihovnické kurzy při Filozofické fakultě UK a v červnu 1935 složil nižší státní knihovnickou zkoušku. Do služeb obce pražské byl přijat od srpna 1938 jako čekatel, předtím měl smluvní poměr. V listopadu 1946 byl promován na doktora filozofie, když složil rigoroza a jako disertaci předložil svůj Slovník soudobých českých spisovatelů. Po kratším působení v malešické pobočce byl na konci října 1933 přeložen do Ústřední knihovny hl. města Prahy. V ní prošel všemi základními úseky knihovnické práce (pobočka, katalogizace, ústřední půjčovna). V červnu r. 1949 se stal ředitelem, v této funkci působil do 10. dubna 1950. V roce 1940 začal budovat kartotéku českých spisovatelů a publicistů (v r. 1982 čítala 35 tisíc lístků), k níž ho inspiroval nevelký Dizionario degli scrittori italiani. Už v tomto období vytvořil dva velké bibliografické soupisy: S knihovnou bezprostředně souvisí Knižní novinky 1935-1947 (1948), zatímco práce Jak číst a psát jména cizích spisovatelů (1942) a zejména Slovník soudobých českých spisovatelů 1918-1945 rámec knihovnického působení přesahují.
Na slovníku pracoval celou válku, excerpoval encyklopedie, sborníky, časopisy, noviny. Kromě toho byl autorem řady výběrových bibliografií. Přechod do tehdy samostatné Národní knihovny v dubnu 1950 mu umožnil soustředit se na bibliografické úkoly. Byl přijat jako hlavní bibliograf. Od r. 1955 byl náměstkem ředitele Národní knihovny, v letech 1957-1970 ředitelem Národní knihovny (dle Rukověti mylně jen do r. 1958), když vedením byl pověřen 12. června 1957 se zpětnou platností od 16. března 1957. Koncem roku 1962 byl pověřen funkcí náměstka ředitele Státní knihovny ČSR. Nejprve anotoval knihy pro Bibliografický katalog ČSR, v r. 1953 založil a zpočátku redigoval národní analytickou bibliografii Články v českých časopisech. Pořídil pro tuto bibliografii pravidla popisu, stanovil zásady výběru a třídění materiálu. Pracoval na soupisech Přehled české bibliografické literatury 1945-1955 a Patnáct let české knihovnické literatury. Patří mu zásluhy za to, že do Bibliografického katalogu ČSSR postupně zařadil soupisy plakátů, samostatné grafiky a map, slepeckého tisku, gramofonových desek, skrytých bibliografií, zahraničních bohemik, kandidátských a doktorských disertací. Po více než deset let vycházela Bibliografie čs. knihovnictví, bibliografie a VTEI. Věnoval se evidenci bibliografie v přehledu plánovaných bibliografických publikací Česká bibliografie v roce ... Jako zvláštní sešity BK ČSSR vyšly i Přehled české bibliografické literatury 1945-1955 (1956), slovník pseudonymů Vlastním jménem … a pět přehledů úmrtí českých autorů pod názvem Kdy zemřeli …(1957, 1963, 1966). Podílel se na vzniku výběrové ústřední katalogizace.
Svou práci v oblasti dějin české literatury završil několikasvazkovou Českou literární bibliografií 1945-1963, která vycházela v letech 1963-1967 s podnázvem Soupis článků, statí a kritik z knižních prací a periodického tisku let 1945-1963 k dílům autorů 19. a první poloviny 20. stol. Práce je dovedena až do r. 1966. Pozornost věnoval bibliografii slovanských literatur. Vydal dva biobibliografické slovníky: Slovník soudobých českých spisovatelů 1918-1945 (1947) a Slovník českých spisovatelů beletristů 1945-1956 (1957). V letech 1958-1970 řídil Edici Národní knihovny. Do edice zařadil také sborníky statí a materiálů Česká bibliografie. Tento sborník v r. 1959 založil a jeho první tři svazky sám redigoval. Byl členem redakčních rad časopisů Knihovna, Knihovník a Bibliografický časopis, sám do těchto časopisů přispíval. S externím pedagogickým působením na vysoké škole je spojen jeho učební text Bibliografie krásné literatury (1957). Na základě prověrky byl od října 1970 odvolán z funkce ředitele Národní knihovny a v lednu 1973 z funkce vedoucího oddělení Národní knihovny. Byl členem ÚKR, předsedou její bibliografické komise. Byl členem Čs. komise pro spolupráci s UNESCO, v té funkci se účastnil řady zahraničních porad. Účastnil se několika zasedání bibliografické komise IFLA. V květnu 1979 odešel do důchodu, ale pracoval v knihovně dál na částečný úvazek. J. Kádnerová vzpomíná, že ho tam potkávala a byl to šedovlasý vlídně vyhlížející usměvavý pán vždy v černém pracovním plášti. Bibliografii samostatně vydaných prací sestavila H. Winklerová v r. 1982 pro 20. svazek České bibliografie. Zemřel po krátké nemoci 5. května 1983 v Praze.
Další zdroje: Knihovnictví a bibliografie, 1977, č. 6, s. 98-99 1983, č. 1, s. 14-18. LČL. Sv. 2. 1993. TULACHOVÁ, Marie a Univerzita Karlova. Disertace pražské university 1882-1953, I: [Karlova universita]. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965. s. 175. Zpravodaj SK ČSR č. 6/1982, s. 45-47.
Medaile a ocenění vzorný pracovník (1955)
čestné uznání Ministerstva školství a kultury (1958)
Za vynikající práci (1962)
pamětní medaile k 100. výročí založení Matice slovenské (1963)
Čestné uznání při příležitosti 200. výročí zveřejnění Státní knihovny ČSR (1977)
Další info URLSlovník české literatury po roce 1945 (Jaroslav Kunc)
URLDr. Jaroslav Kunc (Bulletin SKIP, 2007, 2)
URLZáznam v matrice narozených

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 01 / 000000162.htm ]