| Záhlaví |
Čapek, Jan Blahoslav, 1903-1982 |
| Odkaz. forma |
Čapek, Jan B., 1903-1982 |
|
Čapek, J. B., 1903-1982 |
|
Capek, Jan Blahoslav, 1903-1982 |
| Narození |
6. listopadu 1903, Třebechovice pod Orebem (okr. Hradec Králové) |
| Úmrtí |
10. září 1982, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna seniorátu Českobratrské církve evangelické (1927-1929) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Památník národního písemnictví (1959-1962) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 6.11.1903 v Třebechovicích p. Orebem, zemřel 10.9.1982 v Praze. PhDr., profesor české literatury, literární historik,
kritik, básník a prozaik, kulturní publicista, redaktor, překladatel z němčiny, angličtiny a latiny.
|
| Źivotopis |
Studoval na gymnáziu v Pardubicích, Hradci Králové a Rychnově nad Kněžnou. Po maturitě (1923) pokračoval ve studiu češtiny
a angličtiny na Filozofické fakultě UK v Praze. V r. 1927 získal doktorát,. Paralelně vystudoval Státní knihovnickou školu,
1927–1929 začínal jako knihovník seniorátu Českobratrské církve evangelické. V r. 1934 se habilitoval pro obor české literatury.
V r. 1945 byl jmenován řádným profesorem české literatury na pražské filozofické fakultě. Přednášel na Husově fakultě (1930-1939),
Vysoké škole obchodní (1939, 1945), na konzervatoři (1941-1942). Pracoval jako knihovník (1928-1929), redaktor časopisu Kostnické
jiskry (1930-1936), tajemník Extenzí čs. vysokých škol (1935-1939, 1945), úředník ministerstva zahraničí (1938-1939), za okupace
v lexikografické a bibliografické komisi při ČAVU, poté byl nuceně nasazen. Od r. 1959 pracoval v Památníku národního písemnictví,
pak v Ústavu pro dějiny UK, v letech 1968-1971 působil znovu – až do odchodu do důchodu - na filozofické fakultě. Patří mezi
přední české literární historiky a kritiky 20. stol. Byl též znalcem anglické literatury. Hlavní oblastí jeho zájmu ale byla
česká literární historie. Byl členem českobratrské evangelické církve, což ho vedlo k podrobnému studiu reformace a jejího
literárního odkazu. Čapkova původní tvorba zahrnuje lyrickou poezii a historické prózy. Jako překladatel se zabýval především
anglickou beletrií (E.A. Poe, R.Ch. Brook) a středověkou latinsky psanou literaturou. Přestože působil v Praze, věnoval se
ve svém díle i rodnému kraji, např. ve studii K vývoji a problematice bratrstva Orebského.
|
|
Své příspěvky publikoval především v časopisech Acta Comeniana, Česká mysl, Host, Kostnické jiskry, Kritika, Lidové noviny,
Literární noviny, Literární rozhledy, Slovenská literatúra, Slovesná věda, Tvorba, Zvon aj. Působil také jako editor (knižnice
Špalíček(1927-1940), Sloupové pamětní (1942-1949), Tvar (1940-1948), Vinohrad (1946-1948)). Z beletristického díla: Zlomený
kmen (1925), Slovo nad světlem (1929), Setkání (1946), Za jazyk přibitý (1970) atd. Práce o literatuře: Henrik Ibsen a nemoc
Evropy (1928), Československá literatura toleranční 1781-1861 (2 sv., 1933), Záření ducha a slova (1948), Duch a odkaz československé
reformace (1951), Básník vesmíru a člověka (1968). Překlady: Lyra Kampanova (1942), Vavřinec z Březové: Píseň o vítězství
u Domažlic (1951).
|
| Další info |
 Slovník české literatury po roce 1945 (Jan Blahoslav Čapek) |
|
Biografický slovník ČZ (Jan Blahoslav Čapek) |
|
Wikipedie (Jan Blahoslav Čapek) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
