NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Urbánková, Emma, 1909-1992
Narození 23. dubna 1909, Louny (okr. Louny)
Úmrtí 29. května 1992, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1933-1992)

Biografická pozn. Narozena 23. 4. 1909 v Lounech, zemřela 29. 5. 1992. PhDr., knihovnice, práce z oboru starých tisků.
Źivotopis Narodila se 23. dubna 1909 jako Emanuela Urbánková v Lounech, kde její otec učil na reálce. Rodina se brzy přestěhovala do Prahy a otec se stal později univerzitním profesorem. V letech 1920 až 1928 docházela na Městské dívčí reálné gymnázium Krásnohorská. Po maturitě, kterou složila s vyznamenáním v červnu 1928, si zapsala studium českých dějin a srovnávacích dějin literatury na FF UK. Zároveň navštěvovala v letech 1929 až 1931 v Klementinu dvouleté knihovnické kursy. Jako frekventantka Tobolkových kursů se stala členkou Knihovědné společnosti. V červnu 1933 byla promována, když obhájila disertaci Od pražské bouře 1483 k smlouvě Kutnohorské 1485. Po dosažení doktorátu navštěvovala seminář Pomocné vědy historické u prof. V. Vojtíška. Do Veřejné a univerzitní knihovny nastoupila v říjnu 1933 jako bezplatná pomocná síla do odd. cizojazyčné jmenné katalogizace. Již v roce 1935 přešla na úsek rukopisů a vzácných tisků, ve kterém pracovala až do r. 1992, v letech 1945-1979 vykonávala vedoucí funkci. Od listopadu 1937 měla hodnost koncipistky archivní a knihovní služby, od listopadu 1940 komisařky archivní a knihovní služby a zpětně od května 1942 vrchní komisařky archivní a knihovní služby. Při evakuaci většiny vzácných fondů z místa jejich původního uložení v době druhé světové války a jejich následném zpřístupnění po osvobození prokázala úsilí a aktivitu. Přesto ji někteří zaměstnanci po válce očerňovali, že byla příliš služebně horlivá a že se odvolávala na rozkazy dr. C. Wehmera. Účastnila se záchrany knižních památek jiných ústavů, organizačně zajistila doplňování a zpracování spravovaných fondů. Její zásluhou se po r. 1945 rozšířilo využívání rukopisů a starých tisků ke studijním a kulturně politickým účelům.
V r. 1952 zahájila svou prací K počátkům českého knihtisku dlouhou řadu příspěvků, ve kterých odráží výsledky vědecké činnosti zaměřené na vývoj českých prvotisků. V r. 1957 vydala monografickou práci Rukopisy a vzácné tisky pražské Univerzitní knihovny, která se stala průvodcem po knižních sbírkách a představila fondy významné pro pochopení tradic české knižní kultury. V roce 1965 spolupracovala na libretu k výstavě Mistr Jan Hus. Pro Pravidla jmenné katalogizace starých tisků, prvotisků a rukopisů (1971) zpracovala metodický návod popisu prvotisků a rukopisů, přihlédla k zásadám mezinárodních pravidel. Poprvé uveřejnila základní návod k popisu rukopisů, vycházející z jejích dlouholetých zkušeností a respektující zásady Komise pro soupis a studium rukopisů ČSAV. Tato pravidla se stala standardem pro zpracování historických fondů v čs. knihovnách. Editorskou činnost Urbánkové zastupuje Soupis děl J. A. Komenského v československých knihovnách, archivech a muzeích (1959). Urbánková byla předsedkyní komise ustavené k přípravě tohoto soupisu a stala se jeho vědeckou redaktorkou. Velkou měrou se podílela i na popisu jednotlivých prací Komenského. K vydání připravila také vzácné Klementinské zlomky nejstarších českých legend z počátku 14. století, objevené v r. 1952. Koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let se zaměřila na publikování vzácných knižních památek v edici Cimelia Bohemica a v r. 1975 se zasloužila o vydání Pasionálu Přemyslovny Kunhuty. Zasloužila se o popularizaci historických fondů formou výstav, přednášek, seminářů a besed. Cenné jsou její studie v katalozích výstav z dějin knihy. V roce 1975 se podílela na řešení vědeckého úkolu Vysokoškolská příprava informatických pracovníků pro katedru KKVI UK.
Stát reprezentovala v komisi Gesammtkatalogu der Wiegendrucke při Německé státní knihovně v Berlíně. Po odchodu do důchodu v r. 1979 se soustředila na vědecké bádání v oboru inkunabulistiky. Její zájem byl zaměřen na realizaci dvou významných edic. V letech 1984-1986 vydala třísvazkové Prameny a literaturu k počátkům českého knihtisku. Ty zahrnují texty 15.-20. stol., obsahující informace o českých prvotiscích. Druhým vydavatelským projektem je Soupis prvotisků českého původu (1986), který znamená mezník ve vydávání přehledů nejstarší tiskařské produkce. Zahrnuje všechny tisky vytištěné do r. 1500 na území Čech bez rozdílu jazyka, zatímco v minulosti byly často registrovány jen tisky jazykově české. Na základě mnohaletého hlubokého studia o sporných počátcích českého knihtisku došla k závěru, že nejstarší datovanou vytištěnou knihou na českém území byla Statuta Arnošta z Pardubic, která vyšla v Plzni v r. 1476. Do důchodu sice odešla v lednu 1980, v Klementinu však pracovala do října 1988. Až do své smrti pracovala na 1. dílu Dodatků ke Knihopisu, ale vydání se už nedočkala (vyšlo 1994). V okruhu Klementina se jí dostalo úctyplné přezdívky Emma regina. nd Další zdroje informací: Národní knihovna, 1992, 3(3), s. 119-120 Lidová demokracie z 21.4.1979, Bulletin UK Bratislava, 1992, 3(2), s. 46-49. Česká bibliografie. Sv. 17, 1980, s. 108-110. Knihovnictví a bibliografie, 1979, č. 5, s. 88-89, 1989, č. 3, s. 48-49. Miscellanea 5/1988, 1989, s. 5-24 10/1993. Díl l. 1994, s. 7-31.
Medaile a ocenění čestné uznání Ministerstva školství a kultury za dlouholetou a úspěšnou kulturní a osvětovou činnost (1965)
Za vynikající práci (1970)
Čestné uznání při příležitosti 200. výročí zveřejnění Státní knihovny ČSR (1977)
zasloužilý pracovník kultury (1979)
Další info URLHistorické fondy Národní knihovny ČR. Stručné dějiny jejich zpracování.
URLWikipedie (Emma Urbánková)
URLZáznam v matrice narozených

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 03 / 000000376.htm ]